Kazuo je výborný vypravěč a své hrdiny nechává s naprostou lehkostí tápat v jejich životech i vzpomínkách, čímž je vykresluje zcela realisticky. V této jeho knize jsem se s ním poprvé vydala do Japonska a musím říct, že japonská nátura je skutečně zajímavá. Postavy jako by spolu ve vší té uctivosti a zároveň odtažitosti tančily nějaký zvláštní tanec, který je pro Evropana skoro nepochopitelný. Kazuo mě s každou další jeho přečtenou knihou přesvědčuje o tom, že fakt umí servírovat kvalitní četbu.

Nenápadná kniha a zdánlivě obyčejný životní příběh jednoho stárnoucího malíře, ale číst Ishigurův styl bylo pro mě velmi osvěžující, asi jako šálek nejlepšího japonského čaje. Pro čtenáře japanofily povinná četba, i když připouštím, že příběh zpočátku trochu připomíná Tanizakiho Sestry Makiokovy. Pro méně trpělivé čtenáře ovšem asi nebude tato novela příliš zajímavá.