Baba Jaga a další ruské pohádky

Ilustrace jsou nádherné, některé pohádky vcelku pěkné a zajímavé, ale jiné příběhy mi připadaly vyloženě přitažené za vlasy a zbytečně kruté. (Pozor, spoiler: Aby hlavní hrdina polenem bacil nevinného koně po hlavě tak, že ho zabije, a přitom za to není nijak potrestán… To jsou mi tedy věci.)

Bizarní, drsné, vtipné, nekompromisní. Při čtení malému dítěti musí člověk nutně cenzurovat, tady to opravdu ani jinak nejde (to násilí je až v úrovni nejen nepohádkové, ale i často nad úrovní dospělé televizní tvorby), ale vyvažuje to právě východní originálnost, jistá zajímavá morbidnost a skvělé ilustrace. Byli jsme z toho nadšení jak já čtenář, tak malý posluchač. ...mě samotného zaujalo nad vše zmíněné i několik dalších věcí: - jazyková stránka věci plná přehánění, opakování, vrstvení i dalšího hraní si se skladbou textu/děje - očividná vzájemná (?) inspiraci mezi tuzemskými pohádkami klasickými i novodobými filmovými, která je někdy promíchaná, někdy částečná a někdy jen jménem změněná - fundamentální rozdíl mezi tuzemskými pohádkami, kde jsou i zlé mytologické postavy často hloupé a směšné, a ruskou přehnanou drsností – možná ale zatím máme malý referenční rámec, uvidíme, po přečtení nějaké sbírky českých sesbíraných pohádek