Berserk 1

Jako bych se vrátil do osmdesátých let a znovu koukal na dobové akční hity. Neříkám, že to nemá svoje kouzlo, ale člověk musí mít odpovídající věk a s tím i schopnost odpouštět neodpustitelné. Takže kdyby mi bylo dvanáct, moc bych neřešil, jak je možné, že se hrdina bez problémů ohání mečem, co je asi třikrát větší než on nebo jakým způsobem funguje samonabíjecí kuše, proti níž je rotační kulomet hračka pro děti. Jasně, bavíme se o blbostech, ale detaily dotvářejí atmosféru a na tu Berserk spoléhá nejvíc – temná až hororová fantasy plná násilí, monster a nějakého toho trudného rozjímání. To všechno bezvadně funguje jen do té doby, než člověk pochopí, že druhý Zaklínač se nekoná. Kentaró Miura hraje až příliš přímočarou hru, většinou založenou na bojích proti ukrutným přesilám a sadistickým příšerám. Tak snad v budoucnu potulný lovec démonů přestane dělat Zagorku a prozradí, co jej tak tíží na duši, abychom příště mohli vynechat všechny ty nic neříkající noční můry a významné pohledy.

"Keď nemáš možnosť žiť podľa vlastných predstáv, je nakoniec lepšie umrieť." Berserker je taký barbar Conan. Svet plný násilia, démonických stvorení a smrti. Je to tmený príbeh, kde bohužial umierajú aj kladné postavy. Jediné čo mi vadilo bola ta víla. Pripadala mi trochu otravná, ale naopak by sa dej posúval strašne pomaly. Komiksy kupujem veľmi málo a aj Berserker sa ku mne dostal len vďaka Pevnosti, ale určite si ďaľšie časti vyhľadám.