Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila a musela ji mít hned, jak vyšla. Já jsem totiž možná až nekritická fanynka knih Kristiny Ohlsson. Její již ukončenou sérii s Fredrikou Bergmanovou a Alexem Rechtem jsem si nesmírně užívala a každý díl se mi zdál lepší a lepší, ale respektovala jsem, že autorka, která si opravdu pohraje i s životními příběhy svých hrdinů stejně jako s detektivní zápletkou, již nechtěla "nastavovat kaši" a sérii výtečným románem Potopa avizovaně ukončila. Ale třeba, někdy ? nesměle doufám:-). O to větší byla zvědavost jak pojme novou sérii, zda nebudu zklamaná. A musím říct, že mě se příběh líbil moc a těžko jsem od něj odcházela. Já jsem asi vděčná cílovka těchto ponurejších, pomalejších, psychologicky výborně propracovaných příběhů. Nová hlavní dvojice August a Marie mě potěšila, zatím si zvykám, ale jejich příběh se zcela jistě bude rozvíjet a já chci být určitě při tom. Samotná zápletka není nijak zvlášť originální a závěr není nijak šokující, přesto je to výtečné, napínavé čtení, ve které jsem doufala a jsem ráda, že se má očekávání naplnila. Vše korunuje opravdu překrásná obálka. Tak snad už jen přání, aby se další, již napsaný, příběh brzy vydal i u nás.

81% Jsem ráda, že jsem dala na komentáře mých oblíbených čtenářů tady na databázi a pochvalných komentářů ostatních čtenářů a knížku si přečetla. Je skutečně perfektní. a zatím nejlepší od autorky . Děj plyne pozvolně, ale ani na chvilku nenudí. Přestože v knížce nevystupuje moc osob, pachatele jsem neodhadla. Augusta a Mariu jsem si hned oblíbila. Velké plus je za popisy prostředí, ve kterém se detektivka odehrává. Doporučuji, já jsem si čtení moc užila.