Broken Throne

Musím říct, že po skončení Válečné smršti, jsem byla mírně rozladěná, jak autorka sérii ukončila, jelikož mě nenapadlo, že by mohlo být nějaké pokračování. Ale povídky mé smýšlení změnily, zase jsem začala tuto autorku mít ráda. Její série je pro mne dokonalá, aspoň co se nápadu týče. V této knížce je možnost poznat jiné postavy, o kterých se v předchozích dílech jen zmiňuje, nebo poznat už známé postavy lépe. Také se zde uzavírá otevřený konec série, který byl právě ve Válečné smršti. Za což moc děkuji. Věřím, že se zase k Rudé královně vrátím a už se na to moc těším.

A je tu konec. Konec, konec, konec.. Cítím se poněkud prázdně. Dokončení další série a já si připadám, že nemám co číst, i když na mém TBR listu vyčkává 100 knih :d. Kniha se mi moc líbila a moc jsem si ji užila. Poskytl se nám pohled na nové postavy a nová místa, ale vrátili jsme se i k již důvěrně známým postavám a místům. Pokud se vám série líbila a přemýšlíte, zda si tohle přečíst, určitě přečtěte. Povídky byly hezké a zajímavé. ,,Ani ti nejsilnější ze Stříbrných nedokáží srovnat se zemí celé město a naše bomby nedokáží přeletět oceán, aby v místě dopadu zpopelnily desítky tisíc lidí. ...Jednoduše si neumím představit, že by z vůle jednoho člověka mohly zahynout miliony." Julianovy poznámky, jeho zkoumání a bádání jsem si fakt užila. Bylo zajímavé nahlédnout do světa, který předcházel Stříbrným (tedy náš zničený svět), ale i do světa, který předcházel Mare. Victoria úžasně do příběhu zakomponovala dnešní ekologické problémy a nazvala je Kalamitami, které zničily někdejší, nebo-li náš dnešní svět. To se mi líbilo. Díky Julianovým poznámkách jsme blíže poznali i svět okolo Norty, Země Jezer, Montfortu a Pidmonty, který byl zahalený v mlze. ,,Jsem provdaná za prince, který se jednoho dne stane králem. Tady všechny pohádky končí. Dál většina příběhů nepokračuje. A já se obávám, že vím proč." Corianin příběh byl velmi smutný a měl toho v sobě mnoho. Užila jsem si ho, i když byl bolestivý. A vlastně nejen kvůli Elaře. Nebojácná Farley a její odhodlání mě nepřestává udivovat. Její vyprávění jsem si užila, bylo hezké vidět věci z jejího úhlu pohledu. Je to skvělá postava, která si to opravdu zasloužila. Líbilo se mi, jak příběh začal u infiltrování ŠH do Norty (i když mě mrzelo, že tam nebyla její rodina a to, jak spolu žili a jak se všechno pokazilo. TO bych si hrozně ráda přečetla) a jak se tam ke konci mísila Mare. Příběh doputoval až k prvnímu dílu série. A byl tam i Shade :,). Smutné. ,,Někdy si říkám, jestli mezi námi a Stříbrnými není více rozdílů, než se zdá. ...Nerodí se už jiní než my? Tak nějak otrlejší, krutější, násilnější? Nebo se takovými stávají až v životě? Dřív jsem věřil tomu prvnímu. Ale teď si nejsem tak jistý." Nové postavy jsem si oblíbila a jejich vyprávění jsem přečetla rychle. Ashe, Rudý kapitán, který je poněkud nevrlý a Stříbrná princezna z Pidmonty, která není tak špatná, jak se zdá být. Oba na sebe narazí náhodou a oba změní svoje názory o krvi. Bylo to hezké a čtivé. Líbilo se mi vidět pohled na vše co se děje kolem i od ostatních žijících v tomto světě, než jen od těch, které jsme vídali na scéně pořád. U Evangeliny jsem to zhltla poměrně dost rychle. Její i Elaniny kapitoly jsem si moc užila. V prvním díle jsem ji nesnášela, teď ji miluju :d. Je to suprová postava a já jsem byla ráda, že jsme viděli, jak se jí daří. Tam bylo mnoho vět a situací, které bych sem všechny ráda vypsala, ale to bohužel nejde. ,,Zvláštní věc, milovat a vědět, že je člověk miován." A všimli jste si kamarádství Cala a Evangeliny?? :3 ,,Zapíšeš se do dějin, pamatuj si to. Postarej se, aby ses zapsal dobře." Navázali jsme také tam, kde jsme skončili. Ráda jsem zase četla kapitoly Mare. I Cala. Měli těžkou společnou cestu plnou překážek a problémů. Někdy to bylo i dost matoucí. Ale oni jsou konečná a nakonec našli cestu ven na světlo :). Evangelina se k nim taky připletla. Proč je to tak dobrá postava? :d Byla to tam s ní mezi nimi sranda. Všimli jste si vybudovaného přátelství mezi ní a Mare? Je super :d ,,Není moc takových, co si zaslouží být šťastní. Já k nim určitě nepatřím, ale podívej se na mě. Ty si to podle mě zasloužíš, Barrowová." Samozřejmě, máme tu další část u které můžu oči vybrečet :d. Maven měl krátkou kapitolu, ale byla úžasná. Bolestivá, jasně, ale úžasná. ,,Byl jsem taky jenom kluk." Jo, to bolelo. Sama nevím, jestli tam bylo něco, co Cal mohl pro svého bratra udělat. Oba byli jen kluci. Jojo, je to smutné. A v neposlední řadě tu máme konec, za který jsem velmi vděčná. Byl moc hezký. Hezké vidět, jak to v zemi pokračuje. Také poznat budoucnoti všech. ,,Všichni jsme bohem vyvoleni a všichni jsme bohem prokletí." Bylo nutné psát tak dlouhý komentář? Možná ani ne. Chtěla jsem? JO :d. (Omlouvám se, když já bych mohla mluvit hodiny a hodiny o knihách a stejně by to nestačilo!) Ke knihám se vrátím. Jsou úžasně napsané a já si sérii moc užila. Victoria mě pořád překvapovala svými detaily, přirovnáváními a prostě hrozně dobře napsanými větami. Kdybych měla knihy doma, zvýrazňovala bych snad každou větu :d. Doporučuji! ,,Neexistuje nic horšího než nevyprávěný příběh." Sbohem.