Bůh války Návrat opeřeného hada

Tak mám za sebou druhý díl, dohromady 1000 stran a pořád jsme se v ději ještě nedostaly do Tenochtitlánu, ne že by to bylo tak zdlouhavě napsaný, právě naopak vyprávění je doslova napěchovaný událostmi a ani na jedné z těch tisíce stran jsem se nenudil. Upozorňuji ty kteří mají rádi zromantizované indiány z Májovek aby to raději nečetli, v tehdejším Mexiku byla úcta k lidskému životu téměř nulová a bylo jedno jestli se jednalo o Aztéky neboli Mexiky nebo jejich protivníky, dovolím si ocitovat Shikotenku vládce Tlaxcalů jak se mělo naložit s Totonackými vyslanci které poslal Cortés vyjednávat. Strčte je do výkrmné ohrady, dokud neshromáždím armádu, obětujeme je a sníme jejich maso s chilli. I dnes je Mexiko na prvních místech v počtu vražd asi to mají potomci pořád v krvi.

Z hodin dějepisu si pamatuji, že Cortéz byl nelítostný dobyvatel, násilník a Montezuma oběť. Ale jak jsem se do toho románu začetla, ono to není tak jednoznačné. Montezuma byl despota a vraždící maniak, ve jménu svého božstva. V dnešním světě by se mu asi říkalo "smažka" - byl pod vlivem drog. Já si ani nedovedu představit ty tisíce obětí, které jeho kněží darovali krvežíznivému božstvu. Takže chápu Cortéze, když se snažil s mečem a palnými zbraněmi přesvědčovat o přednostech křesťanství. Kniha se mi ze začátku nečetla snadno. Probrat se těmi jazykolamy je docela oříšek. Ale člověk si po pár stránkách zvykne. Velice jsem si oblíbila postavu chlapce se psem, celou dobu jsem mu fandila. Cortéz je chlap se vším všudy, ty masakry se mi nelíbily ani trochu, ale uznávám, že jako vojenský stratég byl vynikající. Takže při kácení lesa lítaly ty třísky, jak se říká. Konec knihy neukončil jeho tažení, tedy doufám, že příběh bude pokračovat dalším dílem. Méně než 5 hvězdiček si tato kniha nezasluhuje, je skutečně skvělá!