Cech objevitelů

Cech objevitelů je rozhodně jednou z knih, kterým se dostalo řádné pozornosti - jak od autorů, tak od nakladatele (tady rozuměj marketing) i čtenářů. A vyplatilo se to? To je trochu složitější. Vizuální část knihy bezpochyby získává pět hvězd. Propracovaná, krásná, na první pohled zaujme jak obálkou, tak vnitřními stránkami zpodobňujícími starý papír. Celostránkové barevné ilustrace berou dech. Kombinace prostého textu a komiksu je pak rovněž nápad za plný počet bodů. První dojem působil jako zajímavé oživení četby. Druhý prozradil, že si autoři dobře rozdělili práci a že komiks často maskuje nedostatky prostého textu. Komiksová část je bez výtky. Kresba oko potěší, ale nezdrží. Je svižná, přesto propracovaná, dialogy v ní zapracované působí dynamicky a kouzlo okamžiku na vás pravidelně dopadá s veškerou úderností. Zkrátka funguje na výbornou a z příběhu i postav vytáhne to nejlepší. Prostý text tenduje k dlouhému popisování a rozebírání. Skutečný přímý dialog v něm najdete jen jednou a je tak nepříčetně těžkopádný, že děkujete Bohu za to, že všechny ostatní najdete jen v komiksové podobě. Představa, že by autor textu pak zvládl v klíčové momenty okamžitě zapůsobit stejně silně jako autor komiksu, je nemyslitelná. Psal příliš obyčejně a příliš zdlouhavě. Text tak dobře fungoval jako rámec, který popsal cizokrajná místa, nastínil cíle, úmysly a myšlenky. Komiks pak odvedl tu skutečně těžkou práci – vtiskl knize život. A příběh sám? Hrdinové jsou typičtí hrdinové dobrodružných románů. Příliš zvláštní, aby se s nimi běžný čtenář sblížil, ale dostatečně zajímaví, abychom jim všechna ta dobrodružství věřili. Také ale naprosto nepropracovaní a takřka odfláknutí. Asi jen čtyři postavy vás donutí vzít je v potaz, zbytek se rychle stává bezejmennou a nedůležitou kulisou. Jejich počínání pak působí velmi obdobně. Tady a teď je to poutavé. Ale zajímá nás, co bylo předtím, co bude po tom? Jaké jsou plány, co je skutečně pravda? Ani moc ne. Souhlasím s názory, že forma zvítězila nad obsahem. Také souhlasím, že v rukou jiného nakladatele bychom se dočkali podstatně kvalitnějšího výstupu. Přesto bylo povznášející mít ten vizuální poklad v ruce. Jednou. A pokračování netřeba.

Jon Baird (autor) a Kevin Costner (mentor) pojali svůj projekt poměrně velkopansky, takže díky famózní práci výtvarníka Ricka Rosse tvoří víc jak dvě třetiny románu komiks. To vše s patinou dobrodružných příběhů z počátku minulého století, což ještě podtrhuje stylová grafická úprava. Kde autorům nestačí slova, nastupuje obraz, přičemž stejně to funguje i obráceně, aniž by jedno ochuzovalo druhé. Vizuální provedení tak dotváří přesně tu správnou atmosféru, při které čtenářova duše upadá v absolutní nirvánu. Počet stran najednou přestává být odrazujícím prvkem, naopak při zpětném ohlédnutí je člověku až líto, že rozsah nebyl dvojnásobný. Naneštěstí množství postav působí trochu zmatek v zápletce, kdy některé motivace nejsou až do konce úplně jasné. Navíc, přestože je základní kostra poměrně jednoduchá, nabaluje se na ní až příliš mnoho nedůležitých odboček. Ovšem Pátá dragounská garda je naprosto dokonalá a upřímně doufám, že se k téhle skupině pošahaných zatracenců ještě někdy vrátím.