Pri čítaní som mal pocit, že pozerám film Vikingové s Banderasom. Klobuk dole pred ibn Fadlánom a pred jeho pozorovacím a rozprávacím talentom. Škoda že to bolo až tak krátke, o to však zaujimave.

V roce 921 byl na příkaz abbásovského chalífy z Bagdádu vyslán Ibn Fadlán s poselstvem do království ležícího na soutoku řek Volha a Kama. Jeho cesta vedla do Volžského Bulharska, oblasti ležící daleko za hranicemi tehdejšího islámského světa. Ibn Fadlán ve svém arabsky psaném pojednání nám zanechal detailní a barvitý popis jedinečných historických a etnografických aspektů eurasijských oblastí, které během své cesty prozkoumal. Tato kniha je obdivuhodná díky svému podrobnému líčení cesty, která poskytuje čtenáři hluboký vhled do různých kultur a zvyků, zejména v kontextu pohřbívání a cestování. Nejvíce mě zaujalo popis pohřebních rituálů v Kyjevské Rusi, jež byly nejen překvapivé pro mě, ale i pro samotného autora. Kniha dokonale zachycuje rozmanitost pohřebních obřadů ve světě a poskytuje čtenářům fascinující pohled na různé kultury, které Ibn Fadlán během své cesty potkal.