Chamtivost

V tomto případě jsem Elsbergem trochu zklamán. I když zklamán je možná silné slovo, ale podle mne Blackout a Zero jsou čtenářsky silnější, a to proto, že každý si umí představit, co by znamenal v podstatě celosvětový výpadek či kolaps elektrické sítě, stále hodně i když podstatně méně lidí si umí představit masakr v počítačové, internetové síti. Ale, myslím, že velmi málo lidí (aniž bych někoho chtěl podceňovat či se dotknout) vůbec kdy slyšelo o pojmech teorie her, princip subsidiarity, komparativní výhoda, ekvilibrium atd. Natož si představit jejich společensko-politické a ekonomické dopady a vlivy. Takže komentáře jako např.: - “ ...na základě rozhodovacích modelů si všichni, ať už vědomě, či nevědomě, vytváříme strategie pro všechny oblasti našeho života: partnerské vztahy, uplatnění ve společnosti, rozšiřování majetku, ekonomické koncepty, strategie eskalace a eliminace společenských nepokojů...“ - mohou čtenáře nabádat k přeskoku těchto odstavců, někdy i stránek. A mohou souhlasně přitakávat s Janem: „To je všechno? Kvůli tomuhle jsme se málem nechali zmlátit na kaši? Utíkali před policií? Kvůli posraný historce o sedlácích? Do haj...Do pr…. Všechno k ničemu!“ Naopak jiný čtenář mlaskne „...to jsem si pošmákl...“ - Nová ekonomická krize ohrožuje i celé státy...ze situace těží jen hrstka těch nejbohatších... Nositel Nobelovy ceny Herbert Thompson údajně objevil vzorec, který zaručí blahobyt pro všechny a hodlá se o něj podělit na summitu v Berlíně, což se mu stane osudným. Pohádka o farmářích, jak autor uvádí, se opírá o poznatky pracovníků institutu London Mathematical Laboratory a má tedy vědecký základ. Je také v podstatě použita jako centrální motiv knihy, kolem kterého se vše odvíjí a takto ji komentuje jedna z hlavních postav: - „Příběh o farmářích ukazuje, že právě chamtivost přiměla lidi dávat své statky dohromady a zase je rozdělovat. Chamtivost je dobrá! Kdo chce dlouhodobě získat víc, nesmí ostatní dlouhodobě balamutit ani jim toho co nejvíc brát. Kdo je opravdu chamtivý, musí ostatním něco dávat.“ - Povzdechnutí na závěr: škoda, že Herbert Thompson nestačil ten zázračný vzorec sdělit světu. Takto, bohužel, zůstáváme u zmíněné pohádky a čtyřsetstránkové dramatické honičky za svědky Thompsonovy vraždy. Omlouvám se těm, co si pošmákli ...

Knihu jsem si začátkem roku vybrala jako téma ČV coby 4.knihu autora. A protože jsem chamtivá, tak jsem začala číst od jeho první knihy a proto mohu srovnávat s ohledem na všechny ostatní. Blackout se mi asi líbil nejvíc kvůli napětí a měla jsem dojem, že je to opravdu i reálné, že se to může stát (i ve světle dnešních událostí, které ale v době mého čtení ještě nenastaly). Zero si myslím, že se děje, jen to někteří ještě nevědí nebo si to nechtějí přiznat. Helix je možná dost podobný případ jako Zero, ale (snad) to není ještě v takové míře nebo jsem jen málo informována (nebo si to nechci přiznat). Chamtivost pro mě byla bližší vzhledem k mému vzdělání. Myslím si, že ekonomicky nepolíbení čtenáři mohou mít problém s určitými pasážemi a jména ekonomů jim nic neřeknou a tak jim ujdou souvislosti. V každém případě si myslím, že i tato autorova kniha je realistická, že se může stát, ale nemyslím si, že by to byl tak rychlý pád. Ale to je účel všech autorových knih; ukázat extrém, vystrašit, ukázat případné následky našeho chování. Ve všech knihách oceňuji autorovu odbornou znalost, přípravu na každé z témat.