Čuníkův supertajný deník

Cha... dobrá oddechovka nejen pro děti. Kačera bych chtěla za kámoše taky. Zlá kuřata mi asociují moji občasnou brigádku :-)))

Bezelstný čuník má potenciál získat si i skeptické dospělé. Zpočátku žije konzumním stylem života, zajímá ho jen stálý přísun pomyjí a obdiv Sedláka (v prasečích očích to je jeho jméno, proto velké písmeno, to samé platí pro ostatní postavy). Na statku zuří emoce jako v reality show - Zlá kuřata terorizují mírumilovnější zvířata, čuník jim na oplatu každé ráno chodí “zasmradit kurník” pořádným pšoukem a uklidňuje se přátelstvím s Kačerem. Jednoho dne se ale Čuníkovi zbortí svět - zjistí skutečný smysl svého života na statku, a totiž že se ho Sedlák chystá zabít a sníst (jelikož existují další díly, snad není spoilerem, že děti k emocionální úhoně nakonec nepřijdou). Zlomí mu to srdce, a když se trochu oklepe - začne hledat řešení. Zlá kuřata ve stodole zatím tajně sestrojila Traketu ze starého traktoru a potřebují dobrovolníka pro její vyzkoušení. Zoufalý Čuník se sníží ke spolupráci se zákeřnými opeřenci a nechá se vystřelit na Pluto, ale GPS je věc záludná a trochu ho vypeče… Čtyřnohý hrdina si na nic nehraje, nesnaží se poučovat ani být vtipný (a občas píše jako prase). Odhaluje svoje city, obavy a strach, i když jinak radši chodí brečet za stodolu. Hodně přemýšlí o hovínkách a prdění, ale praseti se to dá odpustit. Oba zmíněné motivy mají v prostředí statku svoje opodstatnění, nakonec i v raketě, která přece jen potřebuje nějaký pohon… Deník ale není jen o těchto dvou věcech, svoji roli má i přátelství a zájem o druhého. Nepříjemnosti v životě se dají překonat s pomocí kamaráda, což myslím není špatné poselství. Příběh je jednodušší, hodící se pro mladší děti, dle mého odhadu pro první stupeň a předškoláky. Hned po otevření knížky a prolistování zaujme grafika, která pomáhá udržet pozornost dítětě, kterému předčítáte a kouká vám do knížky, nebo začínajícího samostatného čtenáře (nebo snad vlažného čtenáře, kterému se do knížek zatím moc nechtělo). Jméno každé postavy má svůj font, kterým vystupuje z textu, např. slovo kráva je vždy složeno z vystříhaných písmen, Zlá kuřata pak naznačují horor už písmem apod. Stránka je často rozčísnuta velkým citoslovcem, k tomu samozřejmě obrázky. Nabízí se srovnání se slavnou Šarlotinou pavučinkou, která mně osobně ale přišla nezáživná a nevhodně depresivní. Pokud jste vegetariání, pak není nad čím váhat, a pokud ne, pak aspoň odvrátíte nebezpečí, že vaše dítě bude nevědomý balík, který netuší, kde se berou řízky. Tohle téma v knize zaujalo mě, děti ho tak silně vnímat nemusejí, spíš se budou chechtat Zlým kuřatům a raketě. V Deníku vidím veskrze nekonfliktní a přístupnou dětskou knihu. A nijak nezapírám, že jsem se u ní pobavila.