Dám ti slunce

„Když procházíš peklem, nezastavuj.“ Krásně napsaný příběh. Běžel mi před očima jako film, plný barev. Kdyby to byla pozvánka na výstavu, rozhodně bych na ni šla. :o) Konec je sice až příliš pohádkový, ale kdo si občas rád nepřečte pohádku. Doporučuji. „Potkat toho pravého je jako vstoupit do domu, kde už jsi byl – poznáváš nábytek, obrázky na zdi, knihy na policích, obsah zásuvek. Kdyby to bylo nutné, našel bys cestu i potmě.“

No, nemůžu říct že by to bylo špatné. Ale tahle autorka mi prostě nesedí. Už jsem četla Nebe je všude, což se mi teda moc nelíbilo, ale řekla jsem si že to ještě zkusím. Musím říct, že na tuto knihu mě nalákala anotace, která vypadala opravdu slibně. Jenže kéž by knihy této autorky byly stejně úžasné jako anotace k jejím knihám. Byla jsem strašně natěšená, takže malilinké zklamání, ale pořád to byla docela fajn knížka, kterou se mi nechtělo přestat číst. Nemůžu se rozhodnou jestli mám radši Jude nebo Noaha, ale nevadí. Celkem mi v knize chyběly kapitoly kde by si dvojčata prohodily věk. Jakoby že by byla kapitola napsaná v době kdy bylo Jude 13 a naopak zase kapitola kdy by bylo Noahovi 16. Ale ve shrnutí to byla celkem fajn kniha. Taky by mi nevadilo kdyby se víc rozvedlo znovusetkání Briana s Noahem...