druhý díl dystopického zrcadla naší blízké budoucnosti opět otevírá mnoho kontroverzních společenských a politických témat, tentokrát je kritika islamizace Evropy daleko otevřenější a varování před multikulti vedoucí k nové totalitě daleko sžíravější: evropská parlamentní demokracie se proměnila v demokracii ekologickou, tzn. princip konkurence byl nahrazen principem zodpovědnosti; státy Evropské unie prošly ve 20. letech 21. století (= čtenářova, naše přítomnost) válkou a poté vznikla tzv. Evropská rozmanitost, tj. multikulturní, multisexuální a multinormální svět = systém je moderní, ekologický, flexibilní a multinormativní velmi zajímavá pasáž je věnována úvahám o trestním právu = zastaralá představa o vině a trestu, kdy chybí prevence (soud trestá skutek, který se už stal), je nahrazována procesem resociace chybujícího s ohledem na ochranu veřejnosti, což zní dobře, ale v praxi vede k absurditám = jedinec pociťuje bezpráví, a proto koná proti společnosti v domnění, že prosadí svůj nárok, např. oběť šikany se stává sama násilníkem, chudý krade..., soudem vyměřený trest ovšem chápe jako další bezpráví - co s tím? buď se změní jedinec/pachatel (převýchova? vyhovění nároku?), nebo se změní společnost/oběť (a jsme u těch absurdit, které vedou přes prevenci k centrální kontrole a odtud až k totalitě) ...a spoustu dalších chuťovek jako sociální přídavky na domácí zvířata nebo hodnota občana podle věku, pohlaví, vzdělání..., jazykově korektní vyjadřování (duševně jinak orientovaný = retardovaný), právo dítěte na normalizaci duševních schopností DOPORUČUJU číst a myslet u toho