Děsy první republiky

Čtyři povídky v žánrovém duchu weird fiction, odehrávající se v kulisách první republiky. Autor mi udělal velikou radost, když pro úvod první povídky zvolil jako místo děje bohnický ústavní hřbitov, který je dnes v lidovém podání znám spíš pod názvem hřbitov bláznů. Chválím rovněž, že autor začleňuje do děje také skutečné historické postavy. Třeba hrobníka Slavatu nebo pátera Otakara Hrušku. Ke knize mám ale i pár drobných negativních připomínek. Ne všechny slovní obraty mi zapadají do slovníku první republiky a ne všechny motivace některých postav mi přijdou stoprocentně logické. V příbězích je spousta žánrových klišé a nic moc nového nepřináší, ale to za negativní nepovažuji. Atmosféra je vcelku dobrá a děj čtenáře vtáhne do bizarních, fantaskních světů. Líbí se mi též, že díky tomu, že vlastně nahlížíme do prazvláštních vzpomínek čtyř vypravěčů, tak máme i takovou drobnou dohru, jak skončili osudy hlavních hrdinů daleko v budoucnosti. Kniha mě pobavila a potěšila a o to jde především. Citace: Ustupující zima stále dovedla být protivná, zvlášť tady, bezmála v polích za starými Bohnicemi. Pršelo a z ocelově šedého nebe se mezi dešťovými kapkami snášely k zemi rovněž první nesmělé sněhové vločky. Stál jsem nad strýcovým hrobem sám, pouze v přítomnosti dvou hřbitovních zřízenců, hrobníka Slavaty a pátera Hrušky, duchovního správce bohnické léčebny.

Pěkná krátkometrážní kniha. Od autora je to má první a mám zakoupené i další, protože se točí kolem témat jako okultismus v kombinaci první a druhou republikou, potažmo společnosti Thule, ke kterému se mi moc knih nedostává a přesto jej mám opravdu rád. Tato je první kterou jsem četl a po náročnějších dílech to bylo přesně to co jsem potřeboval. Všechny povídky jsou zajímavé, ale třetí bych hodnotil asi jako nejslabší a ke konci ve mně zanechala pocit pár nezodpovězených otázek (na které asi budou znát odpověď čtenáři všech ostatních knih, když se zde vyskytují postavy o kterých zatím krom povídek nic nevím). Vzhledem k období, ve kterém se niha odehrává jsem sebe sama nemohl ubránit od srovnávání s Lovecraftem (nevím proč, ale ta doba a okultismus mne automaticky vedou jeho směrem). Jediné, co bych tak knize vytknul je slabší třetí povídka a styl mluvy....občas mi některé výrazy dodaného období neseděli a nebo.... jsem jen příliš zaujatý Lovecraftem, který mne vtáhnul právě i mluvou a stylem vyjadřování pro tu dobu tak typickou. Za mne je to ale krásná práce a těším se na další knihy!