Divadlo Járy Cimrmana Posel z Liptákova

Svazek "Posel z Liptákova" kromě stejnojmenné aktovky v sobě zahrnuje ještě jednu kratší hru, a to Vizionář. Obě kratšího rozsahu, ale obě skvělé. Obě hry mají jedno společné téma, a to budoucnost. Zatímco v jedné hře se v budoucnosti přímo ocitáme, v druhé ji věštíme. Způsoby pojetí odlišné, ale obě pojaté po cimrmanovském stylu, svérázně. Obě hry jsou nabité hláškami a průpovídkami, z nichž mnohé tzv. zlidověly a člověk si je rád připomíná. Bavilo, velmi. "Teď ti povím to slovo, které se říkalo za starých časů, když na sebe byli lidé ještě zlí. Tak zlí, jako jsi ty na nás. Teď poslouchej. Víš, co jsi? Ty jsi průduch!"

„Mě se to nelíbí. Standa vždycky jezdí na Vánoce, a nakonec se k nám rozjede už teď. Co má asi za lubem?“ Posel z Liptákova - Experiment do kraje Cimrmanova stáří Hra první: Posel světla: Hra z budoucnosti Ve své podstatě celkem smutný příběh. Ano, dost jsem se zasmál, ale někde hluboko je z toho cítit smutek. Inu, rozhodně na nás v budoucnosti na starý kolna, nečeká nic dobrého. Naštěstí se synek zase vrátil do Prahy a cestou potrubní se srazil s chemikem. A teď vám zazpívám... Ano, ano, čtete dobře. Toto představení představuje dvě hry a dva semináře. Hra druhá: Vizionář: Hra se smrtí. „Tak já se vám podívám na toho Ptáčka pane Daněk“. Druhá z krátkých her ze série Liptákov je méně vtipná, než hra první z budoucnosti. Tato je naopak o věštění budoucnosti, ale ono to není věštění, jen takové obrazy. Hra první i hra druhá jsou na tom úplně stejně. Lehce nad průměrem. V té první hře mě velmi zaujal robot Artur. Ve druhé hře mě zaujala postava Smrtky. „Na shledanou“. Citát: Pane Smrtko, mě to trochu zaskočilo, já bych si potřeboval zařídit ještě pár věcí. Komentář k semináři najdete zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261