Dobrodružství Wesleyho Jacksona

Evangelium podle Saroyana. Nebo spíše Saroyanovy epištoly lidem. Co jiného k tomu dodat? Proboha, co jiného? 76 kapitol. Každou kapitolu - epištolu byste si mohli dát v neděli místo kostelního kázání. A přitom nejde o žádné mentorování. Tak nějak tuto knihu chápu teď, pár dní po přečtení. Už ne ani jako román, spíš jako prožitek, vcítění, vžití se a prožití. Tak moc miloval Saroyan tento svět a tak moc opovrhoval mocipány-politiky pokrytci, bohatými-vlivnými tupci. A jak moc mu v této době rozumím. I když nevím jestli slova jako oporžení a nenávist se dají vůbec k Saroyanovu chápání světa přiřadit. Mám takový pocit, že tento člověk by snad dokázal pochopit a najít obhajobu i pro Adolfa Hitlera. Alespoň z lidskosti vtělené do jeho knih to tak vyznívá. "Dýchej a nikdy nepřestávej dýchat. Vejdi do růžových zahrad léta a dýchej vůni bouřlivé růže. Usedni k vinným stolům města a vypij pohár rudého, utápějícího hroznu. Ze své pravice učiň pohár pro ňadra své ženy. Zapleť prsty levice do prstů její levice a rty tvých úst nechť setrvají u jejích od večera toho dne do svítání dne příštího."

"Tak tedy. Váš největší problém je co dělat poté, co jste se najedli. Zdá se, že se vyhýbáte pravdě, a toho není třeba. Není ani možno vyhnout se pravdě, toužíte-li však vyhnout se pravdě, utápíte se v bláznovství a neštěstí, kdežto kdybyste se nepokoušeli se jí vyhnout, začali byste být obdařeni milostí, která je ve vás, ovšem je pohřbena staletími podrážděnosti. Nebuďte již, prosím, podrážděni. Nebude důvodu, abyste se strachovali, usednete-li a začnete-li se dozvídat, kdo jste, a to tím, že začnete počítat věci kolem sebe. Počítání je čistá činnost, poněvadž se při něm nepokoušíte něco z něčeho udělat. To přijde později. Nejprve musíte umět počítat. Napoprvé počítejte do devíti a pak toho nechte. Nesčítejte, neodčítejte, nedělte ani nenásobte. Pochopíte, co myslím, až začnete počítat."