Dudáci, draci a kouzelné víly

"V Irsku člověk nikdy neví, co ho čeká - kopne do kamene a neví, jestli se za ním skrývá kus historie, kouzelná víla v blankytné říze nebo nějaký taškář leprikón s housličkami a rudým plnovousem." "Často jsou po krajině roztroušené stromy, jednotlivě, o samotě. Větrem jsou všelijak pokřivené a vychýlené do strany. Ty jsou podle irských legend posvátné. Slouží vílám jako žebřík, jako spojení mezi zemí a jejich říší. Mají těch různých víl mnoho druhů a nedoporučuje se je dráždit." Co krok to tisíc let stará hrobka, dolmen nebo polorozpadlý klášter. Atmosféra v Irsku, Skotsku a Walesu je nasáklá magií i bájnými příběhy, které se předávají celé generace. Doporučuji vychutnávat po doušcích, společně s autorkou cestovat prstem po mapě a to vše doplnit zlatavou whiskey a pustit si k tomu irský hospodský písničky.

Pomalu přecházím od skuhrání "já chci na cesty" ke čtení cestopisů. Ne že by to pomáhalo. Iritují mě autobusové zájezdy ve stylu objet co nejvíce významných míst za co nejkratší dobu, díky nim jsou turistická místa zavalena a ztrácí na své atmosféře (dodnes mi vyvstane na mysli šok ze Stonehenge nebo jezera Loch Ness, ke kterému jsem celé dny putovala pěšky). V případě autorky je tento způsob poznávání pochopitelnější a naštěstí kombinovaný s vlastní trasou, organizací i pěšími výpravami. Ale i tak je to skákání z místa na místo. Příjemné jsou jednotlivé legendy míst (klidně jich mohlo být více), připomněly mi kouzlo Irska i Skotska, jedinečnou náturu těchto zemí. Celkově průměrný cestopis o nadprůměrně krásných oblastech.