Fakt číslo jedna: Knihu jsem už četla počtvrté, ale dočetla až teď... Fakt číslo dva: Fakt číslo jedna jsem vždy aplikovala před třicítkou, po ní mě začaly bavit hodně jiné věci než před ní, takže chápu a dává to smysl... Fakt číslo tři: Už během čtení začátku knihy mě děsilo, jak je aktuální i v roce 2021, a do konce knihy se to stále prohlubovalo, což se o 3/4 vydaných v roce 2021 nedá říct, že je budou lidi číst i za X let, byť teď je to (povrchní) hitovka... Fakt číslo čtyři: Oblíbila jsem si postavu, která mě během předchozích čtení neskutečně prudila. Teď už všechno chápu. To dobrý i to zlý. I to, co bude ještě velký průšvih... Fakt číslo pět: Tohle vážně není kniha na přečtení a hned psaní komentáře, protože se o ní musí vážně hodně dlouho přemýšlet. Četla jsem týden, ale budu na ní myslet asi ještě měsíc. Až tak silný obsahuje myšlenky... Fakt číslo šest: Tohle není jenom obyčejné sci-fi. Je to koláž mnohem víc žánrů, která vytváří dokonalý celek a nejspíš to je obraz, který už nikdo po autorovi znovu (podobný) nenamaluje, byť by se snažil sebe víc... Fakt číslo sedm: Naprosto chápu, proč Duna někomu může znít jako slátanina...viz fakt číslo šest... Fakt číslo osm: Pokud máte rádi primárně akci, není to kniha pro vás. Já mám akci ráda, vážně hodně. Jenže taky mám ráda dobře vykreslený svět, kde pochopím, kdo a proč co dělá, protože ho předtím autor kompletně rozebral. A to je zde zvládnuté perfektně. I za cenu, že kniha půjde pomalejším tempem, protože stojí na dialozích. U knihy se musí přemýšlet. Což jak zjišťuji, v současném světě dělá hodně čtenářům problém. Když to musí dělat, kniha je otravuje. Možná proto se stále čte kniha z roku 1965 i v roce 2021. Viz fakt číslo tři... Fakt číslo devět: Je mi jasný, že pokračování bude ještě značně náročné. A na to se moc těším... Fakt číslo deset: Z vody veškeren život pochází... Oblíbila jsem si postavy, děj byl úžasný, celý ten svět je fascinující a všechny jeho aspekty jsem chápala. Jasně, jiný by to napsal na polovinu obsahu, vynechal blbosti a přidal akci...a udělal by z toho současnou moderní "hitovku pro masy"... :D Ale jsem ráda, že je to starý a takhle napsaný  :)

Tak na tuhle knihu jsem se chystal celá desetiletí. Už kdysi na přelomu tisíciletí na gymplu a stále k tomu nedošlo. A asi jen dobře, tohle bych asi v té době nedal. Podobně jako jsem v té době zkoušel Nadaci od Asimova a po pár stránkách mě to přestalo bavit. Teď i díky skvělým filmům jsem se k Duně konečně dostal. A co na to říci. Asi nebudu úplně fanda tohoto "podžánru", byť scifi je 90% mých přečtených knih. Na jednu stranu se to četlo docela dobře, na druhou mě tam štvala spousta věcí. Když opominu směr ve stylu islámu, tak prostě ta hromada filozofování na úkor akce. Celé stránky v podstatě prázdného textu a když má dojít na akci, tak střih a najednou jsme v situaci dávno poté. Přitom tam ten potenciál je a i ty filmy jsou v tom duchu. A byť doba v daleké budoucnosti, asi nedokážu ocenit tu posedlost kudličkama. Asi jsem moc odchovaný Star Trek a Star Wars, kdy jediné kudličky jsou maximálně tak světelné meče a jinak se to hemží moderními palnými a energetickými zbraněmi. Prostě tahle "budoucnost" se mi nepobírala moc jednoduše. Asi prostě nebudu cílová skupina. Byť nevylučuji, že někdy dám další díly, hned to tak nebude...