Ve druhém díle se nám začínají rýsovat první jasnější obrysy. Člověk se tu dozvídá konečně nějaké informace, které doplňují celou tu mozaiku toho, co se v dané obci děje. Trochu zabrousíme k předchůdci našeho hlavní hrdiny. A také do minulosti našeho hlavního hrdiny. Atmosféra příběhu je stále taková neutěšená, napjatá, postavy mezi sebou také drží určitý odstup a napětí. Jako ta atmosféra tu je zobrazena velmi dobře - dokázala mne udržet ve střehu a držet moji pozornost. Pochybovat o všem, co vidím, a o všem, co postavy říkají. Kde je ta pravda a co místní obyvatelé skrývají? Za sebe určitě doporučuju. Zatím se v hodnocení držím ba 4 hvězdách - pořád podvědomě doufám, že to v nějakém pozdějším díle autor ještě rozbalí na maximum a nás bude čekat fakt pekelná jízda. Aspoň v tom doufám, protože tenhle příběh na to má podle mne potenciál.

Druhý díl dokazuje, že Masaaki Ninomija není žádný amatér a ví, jak komponovat hororový příběh. Takže zatímco v předchozím díle nás seznámil s prostředím a postavami, tentokrát nám představuje protagonistu a jeho rodinu, aby následně mohl pracovat s motivy nebezpečí, která jim hrozí. Čtenář tak má strach o někoho, s kým se již stihl ztotožnit. Policista Daigo Agawa se navíc ukazuje v trochu zajímavějším světle, než posledně a zdá se, že padouši z kraje Togu krapet podceňují jeho výbušný potenciál. Ostatně, zajímavě se rozvíjí i samotná zápletka, kdy v ději načrtnuté záhady jsou nějakým způsobem zodpovězeny, třebaže vše poukazuje na skutečnost, že ne úplně pravdivě. Hrdina se tak ocitá v situaci přijetí rozhodnutí, zda obětovat bezpečí rodiny a honit se za chimérou, nebo se podvolit tlaku okolí a žít svůj šťastný život. Druhá kniha tak sice nepřináší žádnou velkou hrůzu, ba ani krapet děsivosti, ale rozhodně navnadí na pokračování mnohem spolehlivěji, než se to povedlo knize první.