Jde sem lesem

Kniha, která se snaží dětem ukázat, že tablet a další moderní vymoženosti nejsou všechno. Malý Toník, „typické“ městské dítě musí strávit část prázdnin na vesnici u „nemožné“ babičky. „Toníka dvakrát nezajímalo, že u babiččiny chalupy je velká zahrada, králíci a slepice. Zato mu dost vadilo, že babička má starou televizi a chytí jenom pět programů. Pět programů a z toho žádný dětský! A hlavně – babička nemá internet!“ :-D Toník si prázdniny u babičky moc neužívá, vykládá mu o bylinkách, připadá mu pomalá a nudná. A aby toho nebylo málo, podařilo se mu naštvat skřeta, který stráží lesní klid. A ten mu do cesty za trest postavil bludný kořen. Začíná Toníkova cesta lesem, při které potká nejrůznější skřítky a panenky z léčivých rostlin. Díky nim se dozví, kde konkrétní bylinky hledat a k čemu jsou dobré. Jenže Toník tuší, že je tu ještě někdo. A jde sem lesem. Každá kapitola se nese v duchu jedné léčivé rostlinky. Na úvod se s ní čtenáři mohou seznámit, je tu nakreslená, a ve 4-5 bodech se o ní dozvíme základní informace. Pak následuje část Toníkova dobrodružství, ve kterém na danou rostlinku dojde, a na závěr jsou tady otázky, v nichž si můžete ověřit, kolik jste si toho o bylince zapamatovali. Těšit se můžete na měsíček, ostružiník, jitrocel, levanduli, medvědí česnek, heřmánek, kostival, šalvěj, kopřivu a meduňku. Při čtení jsem si vzpomněla na svou babičku, také pěstovala měsíček a dělala z něj mastičky. Ale i s dalšími bylinkami máme své zkušenosti, Barunka má tu nejčerstvější s medvědím česnekem, na který chodí na zahrádku k manželovým rodičům:-) Kniha není ale jenom o bylinkách, je i o lese. Představovala jsem si samozřejmě ten náš pošumavský, resp. putkovský, který znám důvěrně z dětství. Za mě hezká pohádka s důležitým přesahem. Úcta k přírodě, ale i k starému člověku. Jenom proto, že babička neovládá počítač, není „na odpis“, ale může svým vnoučatům nabídnout úplně jiný pohled na svět. Sama vnímám, že jsou moji prarodiče jakousi studnicí, ze které ráda čerpám.

Kniha, která má na obálce strom, nalezena. A kdyby jen strom. Ta drobná, soustředěná panenka vedle Toníka je levandulová panenka a to ještě drobnější, rozcuchané stvoření vlevo je skřítek z medvědího česneku. No, nejsou pěkní?! // Děkuji Vám, paní Chupíková, za nádherné ilustrace. Děkuji Vám, Osice, za komentář, který mě ke knížce přivedl. Byl to kouzelný zážitek. Kouzelný a doučovací, co bych to nepřiznala. Proto jsem knihu - i kdyby byla bez kvízů, které čtenáře prověřují a důležité znovu opakují - zařadila mezi naučnou literaturu. Pěkné, moc pěkné! // Jedenáctá příčka obsazena. ----------------------------------------------------------- ÚRYVEK: „Je tu krásně,“ řekl Toník skřetovi. Ten spokojeně kráčel vedle něj. Souhlasně přikývl: „Ano, mám opravdu solidní bydlení. Skvělé místo, báječný výhled, dostatek prostoru. Zdravý vzduch a výborná orientace – výhled na sever, jih, východ i západ,“ zasmál se. I Toník se rozesmál. Skřet byl vcelku veselá kopa.