Kolo času Oheň z nebes

Slabší díl hlavně díky tomu, že se děj rozjede až v poslední čtvrtině knihy. Rand putuje s Aiely přes Páteř světa společně se svými přáteli, kteří se ho drží od předchozího dílu – Mat, Egwain, Morain, Aviendha. Elain a Nynieva naopak prchají z Tančiku před hrozbou černých adžah a Zaprodance Moghedien. Více prostoru tu pak mají Aes Sedai v emigraci, včetně se Siuan a Leanou. Naopak tu je zcela pominut Perryn s Dvouříčím a Bílá věž v Tar Valonu. Oproti předchozím dílům je finální střetnutí lepší, ne tolik chaotické jako jindy. Stále si ale stojím za tím, že Jordan prostě koncovky moc nezvládá.

No tak, co si budeme říkat. K páte knize série se nedostane jen tak každý, vlastně předpokládám, že jsme tu už vesměs všichni fandové, kteří se budeme posouvat pouze dál. Pátá kniha Kola času místy nudila. Místy byla velmi zajímavá, legrační, napínavá. Ale vlastně jediné co dokázala ukázat, že naši hrdinové už jsou hrdinové. Žádné uplakané děti, Rand přestal fňukat a začal fungovat jako Drak, Matt ukázal zač je toho loket, Perrin se radši ani neobjevil. Děvčata se stále tahají za cop a hladí si sukně, tentokrát ale vystrkují růžky a zkouší to na šatech s výstřihy až k pupíku. On ten Jordon buduje ty postavy hodně pozvolna, sem tam jsem měla pocit, že těch 80 stránek, co jsem zrovna přečetlo existuje jen proto, aby to byla bichle. Nic to na ději nemění, nikoho to nikam neposouvá, doslova se jen taháme za copy a přemýšlíme, který chlap je horší. Jestli ten, kterého milujeme, nebo ten, který miluje nás. Děj se ale někam dostal, opět vybuchl v epickém finále a ukázal, že možná ten Jordon i ví, co dělá. Ikdyž někdy to tak nevypadá. Za čtyři v tom budu už asi navždy a pokaždé.