Kosti světa

Z téhle knihy mám trošku rozporuplné pocity. Úspěšně zničila moji nejoblíbenější postavu z jedničky (Scal), jejíž duševní vývoj mi prostě nedává smysl. Současně celý děj působí jako most mezi úvodem a finále, jehož úkolem je primárně rozestavit jednotlivé postavy představené v jedničce na místa, kde je potřeba je mít do trojky. Na druhou stranu svět už není tak plochý jako v prvním díle. Většina postav se moc pěkně vyvíjí (Joros především, většinu doby jsem si nebyl jistý, jestli mu fandím nebo ho nenávidím) a celkově se myslím celkem podařilo udržet to, co jsem na jedničce cenil nejvíc - ani jedna strana konfliktu není vysloveně dobrá nebo vysloveně zlá, obě jsou tak nějak v právu a obě dělají pěkné hajzloviny, aby dosáhly svého. Navíc se v knize postupně prezentuje pěkných pár "malých" zápletek a nápadů, které mě přesvědčily, že se mám těšit na trojku a na to, jak to celé nakonec dopadne.