Krom toho, že je mi blízké to brněnské prostředí, přesně vidím, kudy která linka jede, překvapil mě příjemný jazyk knihy. Jinak ale patřím k těm nevrlým pasažérům, kteří se budou škaredě tvářit na revizora, že ho zase kontroluje. Ono, když se podaří, že vás kontroluje několikrát denně, tak holt nadšená nejsem. Knížce se ale podařilo v mých očích tuhle podivnou profesi trochu polidštit, což se nepodařilo ani Jaroslavu Marvanovi jako revizorovi pražských dopravních podniků Gustavu Andělovi.

Kniha o práci revizora? Tomu říkám originální kousek. A bavila jsem se moc. Překvapilo mě, jak dobře je kniha napsaná, neřekla bych, že ji nenapsal vypsaný spisovatel. Je tedy útlounká, má necelých 110 stran, ale velmi dobře se četla, nenudila a pobavila. Je lehká, svižná a vtipná. Ocení ji zejména Brňáci, protože autor často zmiňuje ve svých povídkách přímo cesty a zastávky, kde se dané události staly, to mě na knize bavilo asi nejvíc, protože jsem si to dokázala dobře představit. Ale nebojte, kniha určitě pobaví i zbytek republiky, jde často o bizarní situace a zážitky, které s cestujícími autor zažil. Je to až k neuvěření, jako z filmu. Není to vůbec jednoduchá profese a rozhodně jsem na ni změnila po dočtení svůj názor. Tohle se opravdu povedlo, určitě se po knize mrkněte, rozhodně stojí za pozornost