Magorovy labutí písně

Každý nese co unese tak mu i Pán Bůh bere míru lepší být tady v klášteře než na Sibiři v monastýru lepší je na stromě život svůj mít kdekoliv po domě můžu se oběsit Requiescat in pace básníku Magore

Sbírku jsem přečetla jedním dechem. Ano, jsou to takový jiný básně. Vždyť sám Magor říká, že to vlastně ani básně nejsou. Ta slova mají melodii vězeňskýho blues. Jsou v nich slyšet beznaděj, stesk i vztek. A taky láska k Bohu. A na konci sbírky je s Magorem velmi zajímavý rozhovor. Říká: "Člověk musí být především člověkem." Zní to tak jednoduše. A přeci to člověčenství má toliko podob. Tolik, že z toho někdy i dobytek vyjde lépe. ------------------------------------------- Kdybychom uměli být sami jenom se svými modlitbami ale je Bože je mi líto modlit se nemůžu neumím to přece mou prosím neodmítej oraci stručnou: miluji Tě Ivan Magor Jirous - Magor D´Or