Maličkost

Nejlepší na knížce je obálka, což je vždycky smutné... dokonce je zajímavý pokus s aplikaci "biologie" do vyprávění (no jo ale žádný Holub to není)... a pak už zbude jen ta... banalita a mělkost.

Autorka našla způsob psaní, který má úspěch. Bohužel je to proto, že je čtivá, ale jednoduchá. Pro mě však až příliš. Měla jsem z toho dojem, že čtu knihu pro mládež. Nepopírám, že nastudovat odborné termíny z oboru a příjemnou formou s nimi seznámit čtenáře stálo úsilí, ale kdo četl třeba Mendelova trpaslíka, který píše také o genetice, je to nebe a dudy. Takže do Straky už nepůjdu. Netvrdím ale, že kniha neosloví mladší generaci, určitě má smysl podobné knihy psát. Ještě si dovolím malou obecnější poznámku. V poslední době jsem přečetla s velkým očekáváním několik mladých českých autorů, kteří mají dobré kritiky. Mají jedno společné. Jsou příliš jednoduché, jednovrstvé, takové ryze české, asi jako všechno kolem. Možná jsou ale takové i naše životy. Ten fakt se odráží v architektuře, výtvarném umění, hudbě..možná si ale jen vybírám špatné autory, nebo nakladatelé nemají odvahu vydat něco těžšího, složitějšího, neprověřeného.