Nemaluju, ani se malovat nechystám, ale zájem o umění, lásku k Praze u sebe pozoruji, to ano. Tím více, když se mi do rukou dostane kniha jako tahle. Formou skoro učebnice, v níž se dozvíte o barvách, světlu, pohybu a perspektivě; o tom, jak při malování postupovat, na co dbát a čeho se naopak vyvarovat,... přičemž když se do práce pustíte a něco se nepovede, nevadí. Jen to zkusit znovu a v práci pokračovat. // Praha je zde jako motiv, jako místo, které lze pozorovat, přemýšlet o něm. Ve vší jeho pestrosti a krásách. // Chválím! A za zachycení Velkopřevorského mlýna na Kampě pomyslná šestá hvězdička.

Autor ma svůj osobní styl a snaží se na něj předat své know-how. To je to, kvůli čemu se mi kniha líbila. Na rozdíl od všech ostatních knih, které první půlku stráví na tom, že žlutá a modrá dává zelenou, vás takhle může zase o malička posunout. Akorát se musíte najít zrovna v autorově obrazech.