Ke knihám Strak na vrbě se velice rád vracím a pokud můžu, tak žádnou z nich nově vydanou nevynechám. Jedna z těch novějších, která se mi v knihovně příliš dlouho neohřála je právě Meč a jeho rytíř. Po přečtení se ale rázem stala jednou z těch nejlepších středověkých fantasy, která v nakladatelství vyšla. Už když jsem věděl, že pan Bronec chystá knihu vydat, jsem s napětím očekával, o jaký příběh se zde bude jednat. Zhruba jsem věděl, jen ten název mě svojí neoriginalitou úplně nepřesvědčil. Radovan Kolbaba ale pojal svůj příběh mladíka a meče, který k němu promlouvá naprosto epicky. Bavila mě každá kapitola, každá stránka, každá věta. Prostě jsem mu to sežral i s navijákem a když bych mohl dostat víc, vůbec bych neváhal. Obrovská výhoda knihy je její čtivost, ale i autorova představivost, která si pro sebe uzurpovala kus fantasy světa středověkého charakteru plná hradů a romantických zřícenin. Jediné, co jsem v tomto případě litoval, tak že tu chybí nějaká mapa, která by se k podobnému námětu fantasticky hodila. Jinak ale odvíjí ryzí fantasy příběh, který nejen, že je čtivý a plný autorovy podařené fantasy představivosti, ale je i nápaditý a vtipný. Splňuje tedy všechny požadavky žánru a já doufám, že neskončí u jednoho dílu. Závěr k pokračování vysloveně vybízí.

Osmnáctiletý Renetar, nejmladší syn hraběte z Trojvěží, se stává držitelem magického meče, který je součástí Jedenáctera mečů ukovaných před staletími z hvězdné hory, která spadla z nebe. Páni z Trojvěží vlastní ukecanou Pětku. Renovi při jeho cestě za dobrodružstvím zkříží cestu létající Osmička, tlupa lapků, démoni, žoldáci lačnící po jeho meči i krásky v nesnázích. Nejvíc mě zaujala akční scéna na prámu s rukojmími a putování klášterní knihovnou. Sympatický hrdina s ostrým Mečem a jeho dobrodružství jsou příjemným počtením s humornými průpovídkami a napínavými souboji. Ráda si přečtu pokračování ze Šerých krajin.