Velmi zajímavé téma zpracované trochu nešťastně. Autorka sebrala spoustu mýtů o stvoření, roztřídila je do několika oblastí a sem tam něco vysvětlila. Jednotlivým oblastem se věnovala různě. Nejdřív se mi to moc líbilo, ale pak mi došlo, že autorka se nesnaží k něčemu dojít nebo vytvořit nějakou teorii. Jen uvádí, jak mýty symbolickým způsobem odráží rozvoj lidského vědomí. Kniha končí stvořitelským mýtem v alchymii. Je zajímavé, jak se po celé planetě objevují tytéž motivy jen zakamuflované odlišným folklorem. Očividně za tím je nějaký skrytý řád související s nevědomím. Tady nemám načteno. Určitě mi něco uteklo. Zdá se mi to málo uzavřené. Autorka občas uvádí souvislosti s některými psychiatrickými případy. Občas se odvolává na Junga. Ten však pečlivě argumentuje. To mi tady chybělo. A pak aspoň nějaká snaha o vysvětlení. Nejsem věřící na Junga a tak mi odvolání na něj nestačí. Přečetl jsem přes 300 stran, ale zůstal spíš hlad po čtení další podobné literatury. Ani ke zdánlivě nesmyslným mýtům primitivních společností se nedá přistupovat redukcionisticky. Stejně jako k lidské duši. Mýtus není pověra. Asi proto používal Krišnamúrti termín komunisté místo ateisté. V kultuře založené na redukcionismu se ztratí smysl pro krásno. (Ať už v umění, literatuře, architektuře atd.) Určitě doporučuju. Nezbývá než uznat, že na tom něco je. Dobré a přístupné, ale mohlo to být propracovanější. 80%