Na konci října

Napínavé čtení, hodně informací o tom jak se viry a bakterie chovají. Henry byl čistokrevný superhrdina. Bavilo mě, že se v knize objevovaly skutečné osobnosti (Putin) i události ( Jonestown).

Pustila jsem se do četby/poslechu bez znalosti anotace – prostě jsem tady na DK zaregistrovala dobře hodnocený titul, který na mě téměř současně vykouknul v knihovně i v … ehm, „audiopůjčovně“. Jako spousta ostatních komentujících jsem tak nějak zjistila, že nemám chuť vstřebávat příběh na téma, kterým jsme v light verzi prošli a vlastně stále procházíme. Když už jsem však nakoukla, nechtělo se mi hned zbaběle vycouvat, navíc leccos v textu stálo za zamyšlení, něco se ukázalo nepříjemně prorocké (např. Ukrajina) a jakmile se zápletka překlopila do plně apokalyptické roviny, přišlo pár nelítostných překvapení (což hodnotím kladně, přeslazené happyendy oslabují tento typ románů i filmů). Mohlo to teda být ještě drsnější, nebavily mě náboženské ani politické pasáže, nejsem kompatibilní s jednostranným moralizováním a několik klišé mě mírně otrávilo. Každopádně „Na konci října“ představuje poctivé a věrohodné zpracování rozkladu civilizace, kdy smrtící nemoc přivede chování lidstva do extrémů. Snad ten náš současný šmejd skutečně zmutoval do stavu běžné chřipky a na pandemii nám zůstane akorát nepříjemná vzpomínka + nelichotivá vizitka v podobě donedávna nevídaného odpadu – použitých roušek a respirátorů, kam se člověk podívá. 75%