Načmáranec

Fajn příběh s povedeným fantaskním motivem, jen se pro všechny nápady nějak vytratila dějová propojenost. Zápletku tak otevře jedna záhada a uzavře jiná, aniž by se v mezičase první propojilo s druhým. A to mi přišlo jako obrovská škoda nevyužitého potenciálu - nebo autorská chyba, záleží na tom, co spíš chcete vidět. Jinak ovšem perfektní gradace, po tři hodiny jsem si užíval báječně mrazivou atmosféru při odhalování nepochopitelného a to společně se sympaticky protivnými hrdinkami. Ovšem ani ústřední monstrum nezahálí, dlouho se mi nestalo, že by mi z něčeho tak moc běhal mráz po zádech. Což je hodně dané tím, že se příběh dlouho tváří jako ženská konverzační komedie s tajemstvím, a pak přijde ke slovu scéna s vyvražděním židovského komanda na hřbitově a člověku rychle zmrzne úsměv na tváři. Tahle scéna je vůbec vizuálně perfektní, ostatně jako většina vyprávění. Frederik Peeters umí kresbou báječně vystihnout atmosféru scény, takže Serge Lehman toho častokrát ani nemusí moc říkat.

Tak tohle mne hodně bavilo. Zpočátku to vypadalo, že se bude jednat o rodinou generační vztahovku, ale rychle se to změnilo v napínavou a v jedné chvíli i dost krvavou podívanou s tajemným a všehoschopným záporákem, z něhož jde opravdu hrůza. Nevím, kdy naposled jsme měl z nějaké záporné postavy takovéto pocity. Hlavní hrdinky se snaží odhalit tajemství, kvůli němuž musí putovat do neznámých končin, kde odkrývají rodinou historii, která není moc růžová. Pln napětí jsem dočetl nakonec a zůstal sedět s velkým otazníkem. To je jako vše? Ten konec byl prostě hrozně rychlý a ne chyběla některá vysvětlení. Jen kvůli konci jdu s hvězdou dolů. Jinak to bylo hodně fajn. Tady se Argo trefilo do černého.