Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech

Kolega uživatel n.ezn.amy mě svým komentářem přivedl k tomu, že jsem si knihu hbitě pořídil a přečetl. Miloň Čepelka patří dlouhodobě k mým nejoblíbenějším "cimrmanům" a kdykoliv ho někde zahlédnu, okamžitě si vzpomenu na mističky z umělé hmotičky paní Žílové. Myslím, že v případě pana Čepelky platí nomen-omen, protože ho považuji za opravdu milého člověka. Já jsem se od těchto jeho vzpomínek ve formě rozhovoru jaksi nemohl odtrhnout; tento svazek mě převelice bavil, a i když jsem velkým příznivcem DJC, velmi jsem si užíval i páně Čepelkovy vzpomínky na dětství a mládí. Nesmírně příjemné čtení v myšlenkách slušného, sympatického člověka.