Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
87%
(40 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
2.1.2022
54
Čtenář básní má vždy představu.
Románem nevkračujete na tak tenký led. Román může mít hluchá místa a přesto vás právě proto může posléze zcela ochromit.
Nositelka Nobelovy ceny umí skládat slova k sobě. Její led je tlustý, neprolomí se. A právě v této drobnosti spatřuji chybu.
Básně jsou smutné, navíc psané povětšinou z mužského pohledu a já jim nevěřím. Neotevřela se přede mnou jako žena a já se...
Čtenář básní má vždy představu.
Románem nevkračujete na tak tenký led. Román může mít hluchá místa a přesto vás právě proto může posléze zcela ochromit.
Nositelka...
Čtenář básní má vždy představu.
Románem nevkračujete na tak tenký led. Román může mít hluchá místa a přesto vás právě proto může posléze zcela ochromit.
Nositelka Nobelovy ceny umí skládat slova k sobě. Její led je tlustý, neprolomí se. A právě v této drobnosti spatřuji chybu.
Básně jsou smutné, navíc psané povětšinou z mužského pohledu a já jim nevěřím. Neotevřela se přede mnou jako žena a já se ptám: proč?
Vyslovené otázky posmrtných tendencí jsou sice zajímavé, ale dle mého názoru nedotažené a málo sugestivní, příliš snové, pocitové.
Ale každý autor má svá omezení a svoje ideály. Pro ně tvoří a žije. Někdy se nesloučí s představou čtenáře. Taková situace nastala mezi mnou a paní Gluckovou.
Chyběl mi alespoň náznak rýmu, trochu více vnímavosti k podstatě poezie.
Říká se přeci: ty jsi ale básník. Toto o této sbírce a její autorce těžko mohu tvrdit.
Vypravěčka přes závoj mlhy? Možná tak...
Číst více
Číst více
1.2.2018
3
Domorodá krajina
"Stojíš na otci, upozornila mě matka,
a opravdu - stála jsem přesně uprostřed
travnatého obdélníku, posekaného tak úhledně, že pod ním
klidně mohl být
tatínkův hrob, ačkoliv chyběl náhrobní kámen s patřičným
nápisem.
Stojíš na otci, zopakovala
tentokrát hlasitěji, až mě to zarazilo,
protože byla sama dávno mrtvá; vždyť to připustil i doktor!
Udělala jsem krok stranou, tam...
Domorodá krajina
"Stojíš na otci, upozornila mě matka,
a opravdu - stála jsem přesně uprostřed
travnatého obdélníku, posekaného tak úhledně, že pod ním
klidně...
Domorodá krajina
"Stojíš na otci, upozornila mě matka,
a opravdu - stála jsem přesně uprostřed
travnatého obdélníku, posekaného tak úhledně, že pod ním
klidně mohl být
tatínkův hrob, ačkoliv chyběl náhrobní kámen s patřičným
nápisem.
Stojíš na otci, zopakovala
tentokrát hlasitěji, až mě to zarazilo,
protože byla sama dávno mrtvá; vždyť to připustil i doktor!
Udělala jsem krok stranou, tam,
kde končil otec a začínala matka."
(úryvek)
Snové básně odrážející vzpomínky v proměnlivém sledu obrazů paměti. Poznání, že paměť nás dokáže lehce zradit a vše možná bylo úplně jinak.
Číst více
Číst více
