NOS4A2

Tuto knihu jsem si vybrala čistě proto, že autor je synem Stephena Kinga a byla jsem zvědavá, jestli zde platí přísloví o tom, že jablko nepadá daleko od stromu. Musím pochválit přebal knihy, který je temný, zlověstný a poutavý. Také chválím autorův záměr, který má pekelných 666 stran. Ke knize: autor nám namíchal koktejl s takovými ingrediencemi, které vám vezmou dech a seberou slova z úst – výborně vykreslené postavy, děsivý záporák, temná atmosféra, mrazivé pojetí Vánoc, cit pro detaily a parádní hororové scény se strašidelnými dětmi. Joe Hill po otci nepodědil jen talent na literární tvorbu, ale i obrovskou představivost a umění vyprávět. Dokonce v některých situacích bych si troufla říci, že jeho imaginace je interpretována lépe než u otce. Joe Hill uchopil Vánoce poněkud netradičně – uvrhl na ně mrazivou temnotu, pokropil je litry krve a z oblíbeného období vytvořil mrazivé peklo. Nedoporučuji číst o Vánocích – pouze na vlastní nebezpečí. Pohled na vánoční stromeček, popřípadě poslech koled by ve vás nemusel vyvolat zrovna příjemné pocity. Za mě parádní jízda.

Po přečtení této knihy jsem se cítil jako po víkendovém flámu s pořádně "namazaným" Quentinem Tarantinem (zejména vzpomínkou na závěr filmu Tenkrát v Hollywoodu). Byť čtu komentáře Metly rád, nesouhlasím s ní v tom, že syn touto knihou předstihl otce. Má k Mistrovi ještě hodně daleko. Vytýkám mu, že je nadmíru upovídaný (spíš ukecaný) a souhlasím se zde projevenými názory, že kdyby dílo mělo o 200 stránek méně - bylo by to k dobru věci (659 stránek je opravdu neúnosných). Autor má ode mne * navíc za vtažení Tabithy K.Hutter do děje, zřejmě jako hold své matce (s tím krásným indiánským jménem).