Edice spisu O zkáze Británie představuje pro české čtenáře významný pramen, jež nabízí zajímavý pohled na ranou anglickou historii. Úvodní studie čtenáři neznalého reálií raně středověké Anglie celé téma důkladně a čtivě představí. Nejen že čtenáře detailně s pramenem a jeho autorem seznámí, ale zároveň ho uvede do dobového politického kontextu. Studie rovněž přináší přehled historiografických debat spojených s tímto tématem. Lze ji proto ve srovnání s jinými úvodními studiemi této ediční série, např. studie překladu Albigenské historie, považovat za exemplární Vzhledem k tomu, že nejsem absolventem latinské filologie, nemohu posoudit kvalitu překladu díla. Nicméně lze poznamenat, že text splňuje všechny standardy kritického vydání. Citace z Bible, které Gildas používá, jsou řádně označeny kurzívou a v poznámkovém aparátu jsou uvedeny v originále. Navzdory uvedenému je třeba zdůraznit, že se jedná o značně specifický pramen, jehož četba je vzhledem k hojnosti biblických, zejména starozákonních, citací poněkud náročná. Avšak i přes tuto obtížnost je Gildův spis hodnotným příspěvkem do ediční řady Memoria medii aevi a zaslouží si vaši pozornost.

Jaké bylo mé nadšení, když se v rámci nakladatelství Argo objevilo překvapení, že na knihkupecké pulty míří Gildasův spisek O zkáze Británie! Dalším milé překvapení bylo v tom, že za překladem stojí Helena Polehlová, za což jsem velmi vděčný. Nejen proto, že vlastní snahou bych při "domácím cvičení" toto dílko naprosto barbarsky zprasil. Hlavně jsem za Polehlovou rád, protože to není její první práce na téma anglosaské Británie. A začínám mít pocit, že do budoucna se její jméno v rámci českých prací a překladů (kéž by Nennius) ještě několikrát objeví, čímž bude našincům možno nahlédnout do raně středověké Británie, která má nadále mnoho co nabídnout. V tomto případě tedy Gildas a jeho spisek O zkáze Británie, uvedený skvělou doprovodnou studií Heleny Polehlové. Prvotní nadšení je vlastním textem trochu zmírněno. Na Gildase je často odkazováno. Především ve spojitosti s Bedou a Geoffreym, kteří z něj v mnohém vycházeli. Gildas ovšem nepsal historii, on psal svou současnost. Nepsal ani kroniku, psal obviňující spis. Proto i strukturou stojí poněkud samostatně, aniž by jeho práce ztrácela na významnosti, obhajitelnosti a zajímavosti pro laiky i odborníky. Zavdal k tomu mnoho příčin. Nyní v češtině ještě srozumitelněji. Historická a světská část zabírá jen pár stránek už tak tenkého spisku. Gildas dal nahlédnout do Británie 6. století, od odchodu Římanů do jeho současnosti, kdy zcela otevřeně obviňuje některé britské panovníky z hříšných nepravostí. Nedělá si hlavu s daty nebo většími detaily - ostatně ho nenapadlo, že bude středem zájmu o 15 století později. Jedna z nejzajímavějších poznámek se váže k Vortigernovi, jehož byl Gildas současníkem. Ještě zajímavější postavou je Ambrosius Aurelianus. Malá zmínka je pramenem velikého příběhu, byť to z Gildase nedělá strůjce Artušovské legendy. Nenechte se však mýlit, Gildas je není kronikář ani historik. On je především jáhen a církevní žalobce svých současníků žalující je pro bezbožnost. Prochází to celým dílkem a víc než cokoli je tahle kniha žalující řečí. Gildas celý text prokládá naprosto neuvěřitelnou směsí citátů a příkladů z biblických textů - což je pro laika v podstatě nečitelné a sotva zajímavé. Jako historický pramen to má cenu zlata, troufám si říct, neboť ukazuje nejen na autorovu znalost obou Zákonů a dalších textů, ale i kompilační schopnosti, argumentační sílu a strukturovanost. Gildas si dal ohromnou práci s vypočtením a celou konstrukcí De Excidio. My už všechny citáty a odkazy jako bezbožníci nedovedeme zcela ocenit - vlastně ani přečíst. I tak je tenhle český překlad skvělým přínosem pro všechny britofily. O zkáze Británie se řadí mezi ty vzácné prameny a knihy raněstředověké Británie, které jsou u nás dostupné.