Onyxová bouře

Jakože hodně jsem to slupla, hodně se mi líbilo, že se pořád něco dělo, ale měla jsem velký problém se orientovat v místech, lidech a dracích a to jsem předchozí knížky znovu četla v listopadu. Jinak hezký vývoj postav i děje, opět nám to však nedalo moc odpovědí, ale hodně jsem se u knížky culila a měla vtipné části. Cestování po ostrovech a hledání na mě působilo hodně jako Eragon a Malý princ.

Musí souhlasit s předchozím komentářem - tenhle díl je spíše vyplňující, než cokoli jiného. Sice mě neodradil od série jako takové, ale moc jsem si ho tedy neužila. Při čtení jsem měla pocit, že čtu knížku o 700+ stránkách, a až po přečtení jsem zjistila, že je kniha relativně krátká. To prostě není dobře. Bavily mě jen některé momentky, které se šíří po internetu - Ridocovy poznámky, "He described you almost perfectly, Dain Aetos", haha Halden a tak dále. Celou dobu jsem byla vůči postavám emocionálně otupělá. Ke konci mě probrala až Quinn, ale musela jsem si nejdřív vzpomenout, kdo to vlastně je. Na jednu stranu chápu, že naše parta je pořád na revoluční straně a tak trochu si dělají co chtějí, ale teď už se bavíme o mezinárodním konfliktu a navazování spojenectví, a některé akce mi nedávaly smyls. Ostrovy? Zajímavé, ale i tak mi všechny jejich kultury a to, jak se chovali k partě vycvičených vojáků a jejich partě draků nepřišlo odpovídající situaci. Ale možná jsem hnidopich. Konec? Stojí za to, o tom není pochyb. Uvidíme, co nás čeká v následujících dílech.