Plnění povinností, nebo velezrada?

Přínosná knížka, která by neměla uniknout žádnému ze zájemců o české vojáky a události 1. světové války. Autor skvělým, vyváženým a objektivním způsobem objasnil dvě události, kterých se se zlým propagandistickým úmyslem chopily obě politické strany vojenského konfliktu, tedy jak čeští exiloví politici usilující o vznik a uznání Československa, tak i němečtí nacionální extremisti bojující proti státoprávní emancipaci českých zemí a jejich slovanského obyvatelstva. Autor přiblížil bojové vystoupení 28. pěšíhu pluku (Praha) v zasněžených a mrazivých Karpatech na začátku roku 1915 a srážku 35. (Plzeň) a 75. pěšího pluku (Jindřichův Hradec) s československými legiemi u Zborova v létě 1917 (a dalšími ruskými jednotkami vytvářejícími několikanásobnou přesilu). Byť na každé stánce je několik odkazů na prameny, přesto se jedná o čtivé dílo, které objasňuje vojenské příčiny událostí, které jsou dodnes z oficiálních míst české strany vykládány značně tendenčně a zkresleně. Pane Leine, máte můj obdiv! Jediným mírným nedostatkem knihy jsou nepřehledné černobílé mapky, to ale nesnižuje mé stoprocentní hodnocení a všechny hvězdy.

Kniha se zaměřuje na dvě válečné události a roli českých pluků v bitvě poblíž Zborova a bitvě u Zborova. Tyto dvě bitvy od sebe dělí nejen letopočet, ale i překvapivě místo. Jeden Zborov se nachází na Slovensku a druhý na dnešní Ukrajině. V obou případech autor vyvrací zakořeněné a propagandou na obou stranách hojně využívané závěry o dezerci a vzdání se bez boje, českých pluků. V obou případech také seznámí čtenáře se situací na bojišti a to velice velice detailně. Snažil jsem se za pomoci mapy si udělat lepší představu o tom, jak bitvy probíhaly a zvláště v první bitvě u slovenského Zborova (bitva u Stebnícke Huty), se mi to zpočátku i dařilo. Jenže právě ona detailnost popisu situace s postavením a pohybem vojskových tělese, které jsou označovány zkratkami, jejich početními stavy a výzbrojí, stavy a druhy zbudovaných opevnění a počty jejich linií, dále pak na mapě chybějící, nebo možná i změněné, místopisné názvy, a v neposlední řadě časová náročnost tohoto způsobu čtení, kdy vlastně každá stránka je nabita informacemi a nutila mě tak nahlížet do mapa, tak dík tomu všemu jsem se pozvolna v té situaci začal ztrácet. V bitvě u Zborova (ukrajinského) jsem již toto nepraktikoval, ale právě bez nahlížení do map se tak tento popis stal poměrně unavujícím. Prostě mi chyběla ona pečlivost a preciznost, kterou autor musel při nastudování a sestavování obrovského množství materiálů, pro tuto knihy mít. Mnohem čtivější se tak pro mne staly závěry a zhodnocení obou bitev a také závěr celé knihy, kde jsem dočetl, sice tušené, ale zatím nikde mnou nečtené informace a některé samozřejmě zcela nové. Kniha mi rozhodně pomohla nahlédnout do bojů Velké války z jiné strany, než jak jí zpracovávají osobní vzpomínky účastníků, nebo romány tomuto období věnované. Dále odhaluje paradoxy v naší historii ohledně účasti našich vojáků na obou stranách konfliktu s ohledem na další vývoj již samostatného Československa. Rovněž je to také pro mě další kamínek do mozaiky obrazu československý legií, který si postupně utvářím a snažím se z něho odfiltrovat onu mýtickou příměs. No v neposlední řadě je zde odhaleno, jak si historii dokáže propaganda náležitě upravit a vlastně ji i neustále upravuje a upravovat bude. Některé události a jejich zhodnocení a význam, dokážou zřejmě posoudit, bez legendárních a bájných příměsí, až studie zpracovaná z jistým časovým odstupem. Čtyři hvězdy, kdy ta jedna dolů je spíš obrazem mé netrpělivosti při četbě, než aby odkazovala na kvalitu předložených informací.