Pokrevní pouta

Volně navazující série na VA jsem si nemohla ujít z několika důvodu. První je jasný, bavila mě VA. Další je fakt, že Adrian a Sydney mi přišli zajímavější než Rose, Dimitrij či Lissa. A jo, po prvním díle mohu říct, že mě PP baví víc. Sice není příběh tolik akční, protože hlavní hrdinka používá mozek. Hodně. Takže vše pětkrát promyslí, než že by impulzivně konala. Líbí se mi kontrast mezi Sydney a Adrianem, jak mají ve výsledku hodně společného, protože i když jeden má volnosti požehnaně a druhý téměř nula, v globálu je to dostalo do stejného mentálního rozpoložení a potřebují si urovnat život. Eddie a Jill je také perfektní dvojice. Ani jeden to nemá jednoduché po událostech VA a každý to řeší po svém. Jill trošku otravně, ale vzhledem k jejímu věku a jedné události mám spíš chuť ji poplácat po rameni, jak perfektně to zvládá. Příběhová linka mě překvapila, jelikož jsem odhadovala, jak vše souvisí a nakonec jsem to odhalila tak na půl, protože se ukáže, že dějové linky jsou dvě. Závěr mě navnadil na další díly, protože hrdinové udělali malý krůček k vyřešení svých problémů, ale je dost možné, že staronové postavy na scéně tuto snahu dost zbrzdí a postup posunou zase o krok zpět. Jsem zvědavá, jak si Sydney poradí s konfliktem vlastních zkušeností a léty vštěpované averze vůči "nelidem".

Tady musím přiznat, že jsem si knihu koupila jen kvůli obálky. Vampýrskou akademii jsem nečetla a o této sérii se dozvěděla jen díky ořízce. Určitě je to oddechové čtení, jen na mě to má příliš pomalý sled událostí :-)