Pomaľované vtáča

Knihu jsem dlouho odkládala, protože jsem věděla, že nepůjde o žádné pohodové počteníčko... A kdybych ji nechtěla přečíst dřív než uvidím nový film, ještě bych ji odkládala ;-). Za svého života to autor za tuto knihu už schytal vrchovatě. Nejde sice o autobiografii, ale všechny tyhle hrůzy už se někdy někde staly, tohle není fikce. Autor tu pouze popsal čeho všeho je člověk schopen... Tak strašně to působí proto, že je toho na jednu knihu prostě moc. Průměrně tak dvě až tři nervydrásající scény na stránku je fakt dost ;-). Je to přehlídka nekonečné bolesti a utrpení, které zažívá osamělý malý chlapec putující po zaostalém venkově. Setkává se s pověrčivostí, zlobou, násilím a dokonce se sexuálními úchylkami. Tohle dítě je také oběť války, i když trochu jinak. Zajímavý je tu pohled do myšlení dítěte - jak to zkouší s dobrem i se zlem. Prvně hledá pomoc v náboženství, odříká spoustu modliteb, aby svatí zlepšili jeho život. Když to nepomůže, přemýšlí o mocnostech zla. Později ho fascinují vojáci. Na vloženém krátkém příběhu o nabarveném ptáčeti autor přesně vyjádřil podstatu rasismu. Strohý, odosobněný styl, kterým je kniha psaná, všechny hrůzy podtrhuje. Chápu, že někdo toto číst nedokáže a knihu odloží.