Poslední policajt

"Poslední policajt" mi nabídl víceméně to, co jsem očekávala hned po prvním prozkoumání obálky, názvu a přečtení anotace. Bohužel to slovo "víceméně" znamená spíše méně: civilizace nekolabuje tak, jak by se vzhledem k okolnostem dalo očekávat - někteří lidé jsou deprimovaní, jiní srší černým humorem, další se upínají k bohům; nadcházející apokalypsa je zkrátka v městě Concord přijímána poklidně. Možná je to záměr, možná autor přitvrdí v druhém díle. Rozhodně bych uvítala více anomálií proti normálnímu stavu věcí, zmínky o vypadávající mobilní síti a zániku některých firem či pracovních míst mi prostě k dokonalé atmosféře beznaděje nestačí. Detektivní zápletka patří k průměrným a jakkoliv pan spisovatel mlží, nechává hlavního hrdinu tápat, pachatele jsem odhadla v okamžiku, kdy se zjevil na scéně (pravděpodobně byl demaskován většinou čtenářů, co se už v nějaké podobě setkali s detektivními romány, filmy či seriály). Závěrečný otravný styl tajení informací, aby Winters ve finále mohl udělat "Tadááá, překvapení, tohle je vrah!", tím pádem jaksi nevyšel. Kritice se nevyhnou ani charaktery. Pro zjednodušení je rozdělím na vedlejší archetypy (drsný polda, poctivý polda, přísná koronerka, přitažlivá svědkyně, obtížná sestra atd.). A pak je tady v ich formě hlavní hrdina Mirek Dušín, pardon, Henry Palace. Ideál pracovitého detektiva, slušného, čestného, nekuřáka, abstinenta, kupodivu není panic. Nemluví sprostě, na místech činu vyžaduje úctu k obětem, ze střetů s agresory nevychází vítězně... a co je nejhorší, postrádá smysl pro humor. Dobrá, má nějaké ošklivé vzpomínky z dětství, to přece nebyl důvod udělat z něj nudného suchara, který si každou chvíli obsedantně hladí knír a žije jedině svou prací. Mrmlám, jelikož mě mrzí nevyužitý potenciál "Posledního policajta" a nezbývá než doufat, že bude naplněn na stránkách dalších dílů. Přinejmenším vím, co od pokračování očekávat a v jakém duševním rozpoložení číst, aby na mne kniha zafungovala účinněji. Chce to melancholickou náladu, trpělivost a klid. 65%

K trudošovu komentáři je zbytečné cokoli dodávat. Nejvíc asi oceňuji onu zmiňovanou "nečekanou civilnost" a "absenci přepálených konspiračních spiknutí". Za mě velká spokojenost – a plný počet bodů!