Něžnější knížku jsem asi ani nečetla. Fakt nádherně dojemné a miloučké :)) Knížka je v podstatě o smíření se se životem a hlavně smrtí. Je to nedílná součást bytí a člověk to má brát takové, jaké je. Příběh sleduje Tovu, jak se stále vyrovnává se ztrátou svého syna, a posléze i manžela. Ze smutku jí pomůže chobotnice Marcellus a stanou se moc dobrými přáteli. Pak také pozorujeme příběh Camerona, kterého v dětství opustila matka a žil pouze se svou tetičkou Jeanne. Jeho vývoj mě taky moc bavil a od začátku jsem ho měla ráda. Ale hlavně mě uhranul chobotničák Marcellus. Tak inteligentní stvoření, tak pozoruhodně bystré a empatické. Moc se mi líbily jeho úvahy a celkový přístup k světu. Nechce se mi to tu tak moc spoilerovat, tak jenom napíšu, že jsem na konci uronila několik slz. Jak dojetím, tak štěstím, tak smutkem. Skutečně žádná jiná knížka se tolik nedotkla mého srdce jako právě tahle. Moc ji všem doporučuju ;)

Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si, holka do čeho ses to zase pustila. Ale postupně si mě příběh začal získávat a nakonec to bylo moc milé čtení. Oddechovka, u které si odpočinete i se zasmějete. Srovnání s knihou Muž jménem Ove asi dokážu pochopit. Ale Ove se mi nelíbil, Bystrá stvoření ano. Tedy Tova a chobotnice Marcellus :) Tova je sedmdesátiletá paní, která nejprve přišla o syna, jehož zmizení nikdy nebylo vysvětleno ( a příběh se toho dotýká) a následně i o manžela, po jehož smrti začala pracovat jako uklízečka ve vodním světě, aby se něčím zaměstnala. Jednoho dne se začne přátelit s chobotnicí velkou - s Marecellusem a vznikne velmi zvláštní přátelství. Marcell je mazaný a ve vodním světě nikdo netuší, čeho všeho je schopný. Tova má zajetou svou rutinu a kamarádky, které ji furt do všeho mluví. Ale ona má svou hlavu, velmi nerada se podvoluje a ve většině případů si dělá to co chce. Nicméně Tova mi byla sympatická, není tak nepříjemná a panovačná jako je Ove, když bych to měla srovnávat. Nenadává, přišla mi lidstější než Ove, který byl bručoun zalezlý ve svém domě a pomalu se na něj nikdo nesměl ani podívat. Kapitoly se střídají z pohledu chobotnice, Tovy a ještě Camerona, který mi dlouho v příběhu vadil a byl mi dost nesympatický. Ale vývoj tam je a celkem brzy asi i pochopíte, jakou roli v příběhu Cameron hraje. Sledovat příběh z pohledu chobotnice bylo vlastně docela vtipné, této linky jsem se bála, ale nakonec úplně zbytečně. Přes Marcella se čtenář dozvídá věci, které vůbec nečeká, jelikož je tichým svědkem mnoha lidských událostí a setkání. Také se dozvíte mnoho informací o chobotnicích velkých. Je to jednoduše napsané, jde především o přátelství, rodinu a druhé šance. Je to ze života a zároveň o životě obyčejných lidí v jednom malém městečku, kde každý zná každého a cokoliv utajit je holé bláznovství.