Prázdné sliby

Musím říct, že nejde popřít velká podobnost s Dvory, ale mě to bavilo. Mám prostě ráda víly :-) a tohle je hezká pohádka. Brie se ocitá ve světě, do kterého nechtěla nikdy vkročit, ve vílím světě. Přišla sem, aby zachránila svou mladší sestru, kterou unesl princ temného dvora. Musí splnit jeho úkoly, zdokonalit své schopnosti a být na blízku princi Ronanovi ze zlatého dvora. Spojence našla v dalším princi (Finn), ten se chce vrátit na temný dvůr a stát se králem, ale k tomu potřebuje ztracenou korunu bývalého krále Oberona. Všichni něco tají... Všichni hledají onu korunu... Všichni potřebují Brie... A já potřebuji další díl :-)

Vykrádačka. Totální. Bezpochyby. Je tam Selekce, Dvory, Krutý princ, Lovci stínů... Když tohle překousnete, tak se to čte rychle, má to spád, je tam ale další ALE... Totálně slepá a hloupá hlavní hrdinka. Důvodem je samozřejmě ten milostný trojúhelník, ale je to tam na sílu, a nevěřím tomu ani prd. Teda takhle, nevěřím od začátku zlatému vílímu chlapci, protože jsem rozhodně team Finn a štvalo mě, že když dva dělají totéž, není to totéž. A Abriella tady prostě kvůli jedné a té stejné věci, která se opakuje v průběhu celé knihy, jednoho z nich miluje, a druhého nenávidí?! Logiku to nemá. Zamilovanost sice bývá slepá, ale tady je to stupidně neuvěřitelné. A je to všechno jen a právě kvůli tomu jakože wau "šokujícímu" konci. Prostě když to fungovalo u Maasové, tak to nacpala autorka i sem. Takže pro mě největší problém téhle knihy je ten, že tomu vztahu nevěřím nic od začátku. Nehledě na to, že údajně Brie dělá vše pouze kvůli sestře, ale její skálopevné přesvědčení, se kterým do vílího světa přišla, se rozdrolí v prach v podstatě hned na začátku knihy. SPOILER: Největší "Co-to-jako-sakra-je" moment: TA představa, že jeden mě zdroguje, aby mě oblbnul a dostal do postele a já s ním navázala pouto, které mě zabije, na rozdíl od druhého, který i když by mohl, tak situace nezneužije, ale pomůže mi. A zachrání mi život - několikrát. Ale já si vyberu prvního, protože jen on mi, beze stínu pochybností, říká pravdu, a naopak druhý je lhář, vrah, zmetek, a bláá blááá, blááá... Jako fakt si někdo myslíte, že takto podanému příběhu se dá uvěřit?