Proměna

Kafka mě nikdy nelákal a nebýt toho, že dcera poslouchala před pár měsíci Proměnu k maturitě, asi bych se k němu jen tak nedostala. O to víc jsem byla příjemně překvapena. Nejen, že mě bavilo audio podání, které jinak u knížek nepreferuju, ale jako fanynka Havlových dramat jsem si užívala i absurditu celého příběhu i přístupu Řehoře a jeho okolí, zvlášť těch nejbližších, k proměně. Dnes jsem dočítala i knižní verzi a audiokniha za mě v tomto případě jasně vede. Při další návštěvě Prahy uz si nesmím nechat ujít návštěvu kavárny Řehoře Samsy v pasáži Lucerna, která mě svou útulností láká už dlouho, ale jejíž originální nazev jsem zaznamenala právě až po poslechu Proměny. A můžu tam dát třeba šanci dalšímu Kafkovi. :)

Není to šálek mého čaje. Příliš depresivní. Myslím jak Proměnu, tak i autora.