Šerifka Lila Norcrosová, 45, úřad šerifa v Doolingu.
Drew T. Barry, 42, úřad šerifa v Doolingu.
Angel Fitzroyová, 27, vězenkyně č. 4601959-3
dr. Clinton Norcross, 48 vedoucí psychiatr,
Eva Blacková, věk odhadem 30 let, cizinka.
Možná mě měl zarazit ten dlouhatánský seznam jmen, který autoři Stephen a Owen Kingové zařadily na počátek této pohádky. Ale, ne, to mě ani nenapadlo, protože to je...
Šerifka Lila Norcrosová, 45, úřad šerifa v Doolingu.
Drew T. Barry, 42, úřad šerifa v Doolingu.
Angel Fitzroyová, 27, vězenkyně č. 4601959-3
dr. Clinton Norcross,...
Šerifka Lila Norcrosová, 45, úřad šerifa v Doolingu.
Drew T. Barry, 42, úřad šerifa v Doolingu.
Angel Fitzroyová, 27, vězenkyně č. 4601959-3
dr. Clinton Norcross, 48 vedoucí psychiatr,
Eva Blacková, věk odhadem 30 let, cizinka.
Možná mě měl zarazit ten dlouhatánský seznam jmen, který autoři Stephen a Owen Kingové zařadily na počátek této pohádky. Ale, ne, to mě ani nenapadlo, protože to je mistr King a kdoví, jaké má se seznamem vůbec úmysly.
Citát: Spát je jako být mrtvá.
Krásný a opět geniální nápad, dostal ten King (nevím který) a já mu to žral. Vzrůstající napětí, usínající ženy, zblázněný muži, nepokoje, nemohoucnost a láska. To vše asi tak do půlky příběhu. Pak už to šlo z kopce. Jak dějově, tak logikou.
Malá ochutnávka:
Bylo nebylo, žil jeden záhadný vězeňský psychiatr, který se oblékl celý do černého, vyběhl do noci a lehl si napříč dálnicí. Přiřítil se autobus linek Trailways a zbavil ho trápení a všichni pak žili šťastně až do smrti, nebo možná taky ne, ale to už byl problém toho záhadného vězeňského psychiatra. Konec pohádky.
Chladná druhá polovina příběhu, nezajímavé situace a opakující se události mě pomalu uspávaly. Pak přišla poslední třetina knihy a už jsem se trápil. Rychlost, jakou se události začaly vyvíjet jsem nějak nestačil sledovat. Odstavec střídá odstavec, kapitola kapitolu a všude spousta lidí. Ztrácel jsem v postavách orientaci. Vrcholem toho všeho je jakýsi pokus o dovysvětlení osudů některých obyvatel Doolingu. Tak to už mě vůbec nebavilo, protože bych přivítal, aby to pan spisovatel nechal na mě a na mojí představivosti. Místo toho mi spíš příběh pokazil.
Citát: Pohádky jsou jen pohádky, ale ty, které přežily stovky let, musejí obsahovat zrnko pravdy.
Určitě tento román neodsuzuji, ale mé hodnocení je nízké. Na Kinga, kterého přímo žeru jsou tři hvězdy sice málo, ale dle mého jsem mohl dát i jen pouhé dvě. Ta třetí hvězda je za ukázku umění psát. Z tohoto příběhu jsem totiž vydoloval skoro třicet citátů. To samo o sobě poukazuje na mistrné ovládání pera, nebo spíš dnes už jen klávesnice. Pan King prostě umí a já mu to neberu. Ukázku jeho umění, (všechny citáty jsem věnoval Owenu Kingovi) si můžete přečíst v sekci na mém profilu - Oblíbení – Citáty.
Citát: Bylo by přece hrozné zemřít se špatnou knihou.
Musím se však zmínit o jedné věci, která mě v příběhu totálně rozesmála.
Pravidlo pro to, aby ženy ve věznici neusnuly:
Jak udržíte trestance ve věznici vzhůru? (je tam celkem pět bodů, ale pro zasmáni jsem vybral ten první.)
A) Pusťte do vězeňského rozhlasu Metallicu a přehrávejte jí v nekonečné smyčce!!!!! Tak tohle je opravdu hovadina, která mě rozesmála. Skupina Metallica totiž v poslední dekádě hraje skoro samé uspávací ploužáky. Tady se mistr King trochu víc seknul. Pro doporučení k neusnutí bych ženám vybral například Cradle of Filth.
Citát: Polib svého muže, než půjdeš spát.
Číst více
Číst více