Sand

Postkoloniální satyra to teda je, je to i docela vtipná kniha, ale celkově mě z ní spíš mrazí... Rozhodně kvalitní čtení! Hvězdu ubírám za zběsilé přeskakování z místa na místo a z času na čas, po jedné a půl stránce je to přeci jen poněkud často...

Melancholie plynule přecházející do bezvýchodnosti a trýznivé apatie, ovšem neobyčejně brilantně napsaná! Příběh muže beze jména a bez naděje se odehrává ve fiktivní severoafrické zemi. Čteme o naprosté nesmyslnosti násilí, často “legitimního, ale o to příšernějšího násilí ve jménu dobra, ať už si pod tím představíme cokoliv. Čteme o křehkosti lásky, vlastně spíš o křehkosti důvěry, o lidské touze po bezpečí a blízkosti. O naději, že svět je (nebo by mohl být) dobrý, stejně jako lidé v něm. Je to bizarní, je to napínavé, je to prostě výborné. Ale doporučuji: čtěte velmi pozorně!