Šarlatové kimono

Úchvatný příběh z mého milovaného Japonska. Autorka vsadila na jednoduchý a lehký styl vyprávění a vytvořila sympatické hrdiny, které postavila před nelehkou otázku rozdílných kultur, náboženství a společenských pravidel. Kniha má exotický náboj, je plná vášně, nenávisti, touhy po poznání, ale také přátelství. Hannah i Taró jsou sice trošku zvláštní pár, ale tak nějak se pěkně doplňují. Jediné, co mi trošku nesedělo, byl styl mluvy Japonců. Volba slov a výrazů vyznívala příliš evropsky a na tu dobu i dost nepravděpodobně. Autorka také pro rituální sebevraždu opakovaně užívala slovo "harakiri". V Japonsku je to slovo považované za vulgární a samurajové samotní by ho nikdy nepoužívali. Je to spíš zažitý evropský fenomén. Ale to je úplně vedlejší. Knížku jsem slupla skoro na posezení, tak moc mě to bavilo. Strhující historický román, zasazený do úchvatné a fascinující země, který jsem určitě nečetla naposledy a ráda ho doporučím dál.

Krásny romantický príbeh odohrávajúci sa z väčšej časti v Japonsku na začiatku 17. st.