Státní bezpečnost na dvoře Rudolfa II.

takhle se nepíše historická studie, ani populární nechápu, proč něco takového vychází knižně, středoškolák u gúglu CTRL-C / CTRL-V by to zvládl lépe

„Atmosféra strachu, zoufalství a všudypřítomné StB, která stála v zákulisí natáčení.“ Tato dramatická věta evokuje představu skupiny ozbrojených mužů sledujících každé gesto a slovo herců s ještě větší ostražitostí než sám režisér. Přitom autorovým přínosem je pouze zveřejnění spisu příslušníka StB, který dostal za úkol zjistit ve filmových ateliérech určité informace. Dá se říci, že právě osudy tohoto muže jsou tím nejzajímavějším, co knížka obsahuje. O samotném průběhu natáčení Císařova pekaře se téměř nic nedozvíme. Zato si můžeme v závěru knihy přečíst medailonky herců, z nichž někteří ani ve filmu nehráli. Jejich zařazení je patrně důsledkem nedostatku materiálu pro stanovený rozsah textu. Tomu napovídá i časté opakování již řečeného, namísto prohloubení badatelské činnosti a rozpracování a doplnění povrchních informací. O tom, že samotné novinové články nejsou vhodným zdrojem k serióznímu odbornému dílu, svědčí reprodukování tradovaných omylů (první manžel Lídy Baarové Jan Kopecký nebyl synem ministra techniky Jana Kopeckého, který nebyl bratrem ministra informací a později kultury Václava Kopeckého).