Stín

Zde se nebojím použití dovětku "... aneb věčná válka nesmrtelných." Smrt je zde jednoduše cizí kladným i záporným hlavním hrdinům. Do děje se tentokrát vloudilo celkem dost sci-fi - někomu se to líbí, někomu ne. Já to považuji za pozitivní, protože to jako nadsázka odlehčuje děj - asi jako u bondovek. Konec je zase otevřený, a tak jsem jen zvědav, jestli další díl bude o útěku z lýbijského vězení.

Já věděla, že se do příběhu po výhradách k předešlým dílům už nemám pouštět. Dobře mi tak. Taková nevěrohodná slátanina, která kdepak - ani ke kotníku jedné nohy - nikdy nedosáhne kvality knih jako jsou třeba Rudá volavka, Já, poutník nebo Mistr klamu. Přimhouřit oko lze nad lecčím, ale dva momenty z téhle knihy jsou neodpustitelné: Za prvé - v podvlíkačkách přežijí zimní Island (jistě, v nalezené jeskyni bude přece určitě vedro, no ne?) a za druhé - ten s prominutím debilní moment, kdy Lucy může toho šmejda všech šmejdů zastřelit, neb ho má před sebou neozbrojeného a bez možnosti se bránit.... a ono bác ho, zase všechno jinak, Lucy nevím proč otálí a čeká a najednou je ona ta, která v nemocnici bojuje o život. Vážně mi spisovatelovo úsilí přišlo jako hloupý vtip a do další knihy už namouduši nejdu, na to je život příliš krátký.