Stvořeni z hlíny. Od romantismu po avantgardu (1974) je stěžejní esejistickou knihou Octavia Paze o moderní poezii. Přinesla originální pohled na téma modernity „z druhého břehu“. Mexický básník v ní uvažuje o podvojném vztahu evropské a americké lyriky k moderní éře, k níž poezie patří a od níž se zároveň svou podstatou odlišuje: je v ní napětí mezi vyznáváním nové poetiky, zlomů, revoluce a mezi analogickým viděním světa, které je jádrem metafory, poezie jako dotyku prvotní jednoty, kdy „vesmír hovoří lépe než člověk“. Výchozí je Pazova myšlenka „tradice zlomu“, kdy tradicí se stává sám rozchod básníků s tradicí. Octavio Paz v knize sleduje pulzování evropské a americké poezie od Blakea, Hölderlina, německých a anglických romantiků, přes Whitmana, Baudelaira, francouzské symbolisty a hispanoamerické „modernisty“, po Eliota, Pounda, francouzskou a španělskou avantgardu. Noří se do rytmu jazyků, vydává se do šíře kulturních kontextů. I když je v evropské poezii doma (ostatně žil i v Paříži a přátelil se s Bretonem), nabízí mexický autor odstíněný transatlantický úhel pohledu. Vyvstane v něm různý rytmus literárního vývoje v různých zemích i specifičnost Hispanoameriky oproti Severní Americe. Mexický básník a esejista Octavio Paz (1914–1998), nositel Nobelovy ceny, patří k nejpřekládanějším hispanoamerickým autorům ve světě i u nás, a to přesto, že zde byl po léta zakázán pro svou kritiku totalitních režimů. Stvořeni z hlíny volně navazuje na Pazovu první knihu o poezii Luk a lyra (1956, český překlad 1992). Kategorie