Suzy

„Má oči, ale je slepá. Má uši, ale neslyší. Má ústa, ale nemluví. Má ruce, ale nemá cit.“ Oživlé panenky mnohým budou navždy evokovat dvě nejlegendárnější - Annabelle a Chucky. Jenže Suzy je tak trochu něco úplně jiného. Musím přiznat, že Jana Pacáková mě překvapila směřováním svého příběhu. Jsou to vlastně dvě linie příběhů, které směřují k jednomu moc zajímavému konci. Navíc se napětí celkem slušně stupňuje, je v tom pár hororových scén a navíc děj rychle plyne. Četlo se to rychle, nebylo tu místo pro nudné pasáže a navíc samotný konec překvapí. Nedá se říci, že je originální, ale je vítaný a vlastně nečekaný. Další velmi povedený příběh v edici Zrnka temnoty. Citát: A já věřím, že mnohé věci skutečně mají duši.

Edici Zrnka temnoty mám moc ráda a zatím mě každý příběh vždy zaujal, ať už tématem či zpracováním nebo svou originalitou. Bylo tedy jen otázkou času (a neúprosné statistiky), kdy mi nějaký příběh prostě nesedne. A Černého Petra si bohužel vytáhla Suzy. Příběh o velmi staré panence zakoupené v jednom zaprášeném antikvariátě jako dárek je sice technicky dobře napsaný (stavba vět, slovosled, nepříliš časté opakování slov), ale evokoval mi spíše Stopy hrůzy, které jsem hltala na konci prvního stupně. Na hororovou novelu pro dospělé mi chyběla větší dávka děsivosti, autenticity a schopnosti se vcítit do hlavních hrdinek. A také mnohem méně klišé a drobných logických chyb, které mě bohužel při čtení dost rušily. V příběhu se střídají dvě časové linie a musím říct, že linka, odehrávající se v minulosti, mě bavila násobně víc. V dějové linii odehrávající se v současnosti mi vadily mnohdy až archaické a knižní výrazy a obraty, jež se nakupily hlavně v závěru novely. Celkově byl děj takový... roztahaný. Pokud by se osekal až na dřeň, vznikla by jistě mnohem působivější povídka. Ale jako strašidelný horůrek pro druhostupňové děti by knížka mohla fungovat dobře. Hvězdičku navíc přidávám za naprosto skvělou obálku a ladící záložku a za vizuální zpracování knihy, protože postava porcelánové panenky na začátku každé kapitoly vypadala vážně úžasně. Nicméně se těším na další Zrnko a autorce držím pěsti při psaní.