Světové krimipovídky

Nevšední výběr, především kvůli tomu, že ačkoliv se antologie chlubí přídomkem „To nejlepší“, hned z úvodu pochopíme, že většinu zahraničních povídek nevybíral sám editor Maxim Jakubowski, ale nechal si je zaslat svými přáteli - překladateli, spisovateli, redaktory a tak podobně. Smysl tedy nakonec nebyl představit to nejkvalitnější, ale to nejrůznorodější, aby se ukázalo, nakolik se kromě angloamerického trhu mohou chlubit detektivkou i jiné státy světa. Naneštěstí se podle mě záměr s výsledným produktem úplně nepotkaly. Ne vždy jde totiž o příběhy bůhvíjak originální nebo zajímavé, nehledě na drobný detail, že občas ani nejde o thriller. A to, že je text od tvůrce z exotických končin, na věci vůbec nic nemění. Ale abych nebyl za nevděčníka, několik pěkných kousků tu člověk najde a já osobně objevil i pár autorů, o kterých bych v budoucnu ještě rád uslyšel. Ale hlavně jsem narazil na Johna Mortimera a jeho obhájce Rumpolea, za což Světovým krimipovídkám nikdy nepřestanu být vděčný.

Světové krimipovídky mě příjemně překvapily, bylo zajímavé poznat v jedné knize takové množství autorů. Pár povídek bylo trochu slabších, ale většina mě zaujala a u žádné jsem se nenudila. Jména autorů, které jsem neznala a nejvíce mě zaujali, jsem si poznamenala a určitě si časem od nich ještě něco přečtu. Rozhodně stálo za přečtení!