TAFOFIL

Také ráda procházím hřbitovy a při každé návštěvě zahraničního města si nějaký prohlédnu, protože souhlasím s autorkou, že i smrt a pohřební rituály jsou součástí každé kultury. Do výzvy jsem si knihu vybrala proto, že mám ráda staré kříže a jeden velmi neobvyklý zdobí i obálku knihy. Fotografie se mi líbí, ale musím souhlasit s Malpetem ohledně úrovně textů. Ta je velmi kolísavá, chvíli odborná (bez odkazu na zdroje), chvíli "deníčková", trochu více redakčního zásahu by neškodilo. Co mi ale vadilo víc - nahodilé řazení hřbitovů, uspořádání bez logiky, tu Čechy, Morava, pohraničí, zahraničí, křesťanský, židovský... Kniha by měla mnohem vyšší kvalitu, kdyby osobní postřehy a motivace autorka uvedla v úvodu, jakož i odůvodnění výběru lokalit. Další kapitoly bych věnovala pohřebním rituálům a popisu funerálního umění, sochařství, obecnému významu symbolů. Teprve potom by měly následovat vybrané hřbitovy s popisem, historií a fotografiemi. Vzhledem k tomu, že sleduji Tafofil(ku) i na facebooku a obdivuji její příspěvky v podobě foto+úryvek básně, líbila by se mi další kniha v tomto duchu. Ať si v tom každý najde svoje...

Původní nadšení z knihy opadlo brzy poté, co jsem si jí přinesl z knihovny domů a otevřel. Amatérský text by ani tolik nevadil, ale tohle je především kniha fotografií, a od těch člověk něco očekává. Bohužel většina fotek je v postprodukci dost upravena což se projevilo například nepřirozeným vytažením zelené barvy na úkor ostatních, takže někde mech a porosty řas připomínají spíš nástřik sprejem. Podobné zklamání mně čekalo u knihy Urbex od stejné autorky. Spíš nebrat.